Americká města ročně ztrácejí 36 milionů stromů. Výsadba ale nic neřeší

Stále sílící americká urbanizace si vybírá velkou daň. Tamní Ministerstvo zemědělství (USFS) přišlo na to, že americké metropolitní oblasti každoročně ztrácejí kolem 36 milionů stromů. Takové číslo odpovídá pokrytí zhruba 708 milionům metrů čtverečních stromů v centrálních a příměstských oblastech. Pro lepší představu je uváděn newyorský Central Park, jehož rozloha činí kolem 3,4 milionů čtverečních metrů plochy (asi 340 hektarů). Z amerických měst tedy každoročně mizí více než 208 takto obrovských městských parků.

Mimo otázky ekonomické nelze na druhou kolej odsouvat ani schopnost stromů filtrovat znečištěné městské ovzduší tím, že pohlcují plyny a zachycují škodlivé částice ve svých listech a kůře. Stromy jsou také schopny zadržovat uhlík, snižovat emise elektráren a poskytovat stín budovám a lidem. A v neposlední řadě může takový vzrostlý velikán snížit hluk a zpomalit postup ničivé záplavy.

Obří úbytek, minimální nárůst

David Nowak a Eric Greenfield své výsledky opírají o párové letecké fotografie z aplikace Google Earth. Pomocí této vychytávky sledovali pokrytí lesů na tisícovce nahodilých míst ve všech státech USA od roku 2009 do 2014. Během porovnávání obrázků zjistili rozsáhlou devastaci městských stromů a zelených ploch, přitom asi 23 států zaznamenalo úbytek významný. Největší procentuální zkázu stromové pokrývky postihl státy Rhode Island, Georgia, Alabama či Nebraska. Nárůst populace městských stromů byl zjištěn pouze ve státě Mississippi, Montana a Nové Mexiko. „Přestože jsou městské oblasti ve srovnání s těmi venkovskými malé, je hodnota stromů důležitější, protože tyto stromy jsou ve větší blízkosti lidí. Tato ztráta se nemusí zdát obrovská, ale je podstatná v poměru k lidem,“ míní autor studie David Nowak.

Stromy posilují lidské zdraví

Jako strůjce rapidního poklesu stromů byl označen trend rozšiřující se městské populace, přirozený životní cyklus stromů, bouře jako hurikán Katrina (zničila třetinu stromů v New Orleans), hmyz, majitelé zelených trávníků a požáry. Odborníci jsou rovněž znepokojeni otázkou ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vážně se obávají, co vlastně nastane v případě, pokud drastický úbytek stromů neskončí. „Jestliže bude pokračovat, myslím, že budeme mít potíže. Města se zahřejí, zvýší se míra znečištění a lidé budou více nezdraví,“ komentoval Nowak. Těmto slovům není ostatně proč nevěřit. Existují pevné důkazy, že jsou stromy dobré pro veřejné zdraví. V jejich přítomnosti často dochází ke snížení krevního tlaku a srdeční frekvence včetně hladiny stresu. Stromy posilují naši duševní motivaci, pozornost a štěstí.

Velký ekonomický přínos

Že rozvětvené stromy hrají ve městech významnou roli, prokázaly již dřívější výzkumy. Stromy lemující komunikace například snižují povrchovou teplotu asfaltu až o 20 °C. Ani na vodu není radno zapomínat. Většina měst příkladně využívá stromy k zachycení a udržení vody, čímž přirozeně sníží její odtok. Své o tom ví ve Filadelfii, kde tamní zastupitelstvo zavrhlo nákladnou vodní nádrž a dalo přednost výsadbě stromů a instalaci zelené infrastruktury. A jak se brzy ukázalo, výhody jednoduše rostoucích zelených městských ploch jsou téměř 23krát vyšší než výstavba nevzhledné nádrže. Podle Nowaka a Greenfielda se ale většina amerických měst chová zcela opačně. Asfaltové plochy se neustále rozšiřují, čímž vznikají další „nepropustné povrchy“, kde dříve stály stromy a rostla zeleň.

Výsadba nic neřeší

Města ve Spojených státech amerických budou samozřejmě i nadále růst. Je tedy žádoucí, aby obyvatelé, zákonodárci a urbanisté vyřešili zásadní otázku týkající se stromové problematiky. Už jen z toho důvodu, že více než 80 % amerického obyvatelstva žije v městských oblastech. A byť se to na první pohled nemusí zdát, míst na výsadbu krásných dřevin je stále dostatek. Podle Jennifer Greenfield, pomocné komisařky pro ochranu zeleně z New York City Department of Parks & Recreation, existuje například v New Yorku kolem 200 tisíc potenciálních míst. Úbytek stromů se dá samozřejmě zpomalit vysázením nových. Tato varianta nicméně celou problematiku ani zdaleka nevyřeší. Ztráta statného a letitého stromu totiž představuje velkou mezeru, neboť vysázené stromy dosáhnou své zralosti v průměru za nějakých 25 až 50 let.

Text: Petr Smejkal