3 neobvyklé historické dorty podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Kuchařka Rettigová

Když se 31. ledna 1785 ozval v rodině Artmannů křik novorozeného děvčátka, nikdo netušil, že na svět přišla vynikající kuchařka, která mimo jiné přinese světu recept na mechový dort. Odmala vypomáhala matce se starostí o domácnost, v šesti letech totiž přišla o otce Františka Artmanna, není proto divu, že dokonale vypilovala své kuchařské umění.

M. D. Rettigová se proslavila jako kuchařka a spisovatelka, mimo jiné autorka Domácí kuchařky. Antonie Dušánková v předmluvě k 10. vydání, které vyšlo roku 1868, mimo jiné píše: „Domácí kuchařce od Magd. Dobromily Rettigové dostalo se již tak velkého rozšíření, že by zbytečno bylo milým krajankám našim nově doporučovati knihu, kteráž u nich tak skvělé pověsti si dobyla; devatero načisto vyprodaných vydáni, každé u valném počtu výtisků, jest nejvýmluvnějším důkazem všeobecné její obliby.“

Mechový dort

„Udělej ze šesti bílků tuhý sníh, dej do něho 14 lotů tlučeného prosátého cukru, 14 žloutků, a tluč to sněhovou metlou v hrnku tak dlouho, až to zhoustne; pak do toho dej 14 lotů neloupaných strouhaných mandlí, 4 loty citronátu, trochu tlučeného hřebíčku a skořice, hodně všecko promíchej, vymaž dobře otvírací formu, vysyp ji houskou, dej to do ní a nech to péct. Když dort prochladne, udělej na něj následující led: vezmi půl libry prosátého cukru, jednu lžíci rumu, jednu lžíci citronové šťávy, dvě lžíce vody, hezky dlouho to míchej a pak tím dort všude obtáhni,“ píše M. D. Rettigová v jedné ze svých kuchařek. Pro lepší přehlednost, jeden lot je 17,5 gramu. Je vidět, že Rettigová cukrem nešetřila. Na druhou stranu z receptu není jasné, čím si dort zasloužil svůj mechový název.

Chlebový dort

Chlebový dort vypadá jako dort pro sloužící či níže postavené vrstvy obyvatel. Jenže 16 vajec není zrovna málo. Ovšem jak máslo, tak čokoláda naznačují, že jde o dobrotu ne zrovna levnou. „Dej na mísu půl libry velmi jemně tlučeného cukru, vraž do něho šestnáct žloutků jeden po druhém, a tři to půl hodiny, potom k tomu přidej půl libry i se slupkami ustrouhaných mandlí, půl lotu jemně utlučené a prosáté skořice, čtvrt lotu tlučeného hřebíčku, s půl citronu drobně skrájenou kůru, dvě pěkné tabulky strouhané čokolády, čtyři loty do tmava usušeného, utlučeného a skrze sítko prosátého chleba, konečně z těch šestnácti bílků tuhý sníh, a míchej tím opět půl hodiny; pak vymaž dortovou formu, s nížto okolek sejmouti se může, všude stejně přepouštěným máslem, vysyp ji strouhanou žemličkovou kůrkou, nalej do ní něco přes polovic toho těsta a nech dort tři čtvrtě hodiny zvolna péct; načež okolek zlehka sejmi, dort nech vychladnout, okrášli ho vodním ledem a oblož ho všelikým zavařeným ovoce.“

Zemčatový dort

Slovenské zemiaky zní podobně jako staročeská zemčata, což je jeden z původních názvů brambor. Rettigová dokázala udělat dort v podstatě z čehokoliv. A brambory nebyly výjimkou. „Vraž do hrnku 9 žloutků, dej k nim 9 lotů tlučeného cukru, 6 lotů zemčatové mouky a sníh z těch devíti bílků, pak to postav do velké mísy, naplněné horkou ne však vařící vodou, a tluč to tři čtvrtě hodiny metlou, jakou se obyčejně tluče sníh; potom k tomu dej drobnince usekanou citronovou kůru, naceď do toho šťávu z celého citronu, zamíchej to, vymaž formu máslem, vysyp ji piškotovými nebo žemličkovými drobty, vlej to do ní a nech to zvolna upéct. – Při tomto dortu jest hlavní věcí, aby se míchal v horké vodě; pročež když voda při míchání vychlazuje, musí se po hrnéčku horké vody přilévat.“

Kuchařka, vlastenka i spisovatelka Rettigová se dostala do povědomí českého národa svou proslulou Domácí kuchařkou. Na výše uvedených receptech je jasně vidět, že skromností, co se týče surovin, rozhodně netrpěla. Text: Topi Pigula a M. D. Rettigová