10 nejznámějších manipulovaných fotek

Fotografie je stále brána jako jedno z nejhodnověrnějších médií. Přesto úprava fotografií za účelem ukázání „jiné“ reality je stará jako fotografie sama. Představujeme pozměněné snímky, které vešly do historie.

Two Ways of Life

Historie pozměňování fotografií je stejně jako samotné vyvolávání snímků. Fotky jsou brány jako záznam skutečnosti, jako realita zmrazená do jednoho okamžiku. To, že realita často vypadala jinak, už veřejnost povětšinou netuší. Jedna z prvních proslavených manipulovaných fotografií je Two Ways of Life (Dvě cesty života) od britského umělce Oscara Gustava Rejlandera (1813–1875). Uhlíkový tisk o rozměrech 40,6 x 76,2 cm dnes visí v The Metropolitan Museum of Art. Fotomontáž je vytvořená z několika desítek snímků a svého času vzbudila pohoršení, neb její veřejná prezentace ukázala, že fotka nemusím být jen syrovým záznamem reality. Pozorný divák najde na snímku některé osoby dvakrát.

Fading Away

Snímek umírající dívky z roku 1858 má výbornou atmosféru. Zatímco otec stojí u okna, možná proto, aby nebyly vidět slzy, ženy (možná matka a babička) tráví poslední chvíle u lože umírající. Málokoho by napadlo, že se jedná o kombinaci pěti negativů, celkový obraz má velikost 24,4 x 39,3 cm a visí v Georg Eastmen House v New Yorku. Nejedná se o momentku, ale o krásnou ukázku historické fotomontáže.

Raising a flag over the Reichstag

Druhá světová válka přinesla mnoho ukázek upravovaných propagandistických snímků. Jeden z nejčastěji publikovaných byl sovětský voják vyvěšující vlajku nad berlínským Reichstagem. Pro mnohé tímto okamžikem skončila válka, jednalo se o výrazný symbolický akt a snímek Jevgenije Chalděje obletěl svět. Snímek byl poprvé publikován 13. května 1945 v sovětském časopise Ogoňok a nikdo neví, že byl nejen pečlivě připraven, ale i následně retušován.

K prvnímu vyvěšení vlajky došlo tři dny před fotografováním ve večerních hodinách, tedy v čase nevhodném pro focení. Chalděj po návratu do Moskvy na snímku zdůraznil kouř, což zvýšilo dramatickou atmosféru snímku, a odretušoval několikery hodinky z rukou vojáka, čímž odstranil důkaz o možném rabování ze strany sovětských vojáků.

Raising a flag over the Iwo Jima

Váleční propagantisté si byli vědomi symboliky vztyčování vlajek a fotografové zase skutečnosti, že jejich snímek, pokud bude dobrý, se zapíše do dějin a učebnic. Památník americké námořní pěchoty u Arlingtonského národního hřbitova ve Virginii, je vyroben podle fotografie Joe Rosenthala. Ovšem pozor – nebyla exponována ve chvíli dobytí ostrova. Pravdou je, že první vztyčování zachytil fotograf Louis R. Lowery. “Ministr námořnictva James Forrestal byl tak unesený silou okamžiku, že zatoužil odnést si vlajku z vrcholu jako památku na Iwodžimu,” píše pro server idnes.cz Petr Štefan. Proto bylo nutno vlajku vyměnit.

Fotografie, za níž Joe Rosenthal, fotograf agentury AP, získal Pullitzerovu cenu, vznikla právě při vztyčování vyměněné vlajky, která se třepotala na japonské vodovodní trubce. Pro většinu Američanů je právě tento snímek symbolem dobytí ostrova. Není bez zajímavosti, že jedním z vojáků vztyčujících vlajku na vrcholu hory Suribači byl i Čechoslovák Michael Strank.

Nevhodní parťáci

Pohybovat se v blízkosti diktátorů vždycky hrozí průšvihem, protože mnohdy mají tendenci vás vymazat ze života a následně i ze vzpomínek včetně těch fotografických. Své o tom ví Nikolaj Ježov, šéf mocné NKVD (předchůdce nechvalně známé KGB), který jako nepohodlný zmizel z fotografie se Stalinem pořízené kolem roku 1930. Ježov byl popraven, stejně jako Vladimír Clementis, jenž byl odstraněn z fotografie, kde stál vedle řečnícího Klementa Gottwalda.

Posunutá pyramida

I tak renomovaný titul, jakým je National Geographic, se dopustil manipulování s fotografií. A to dokonce na titulní straně. V únoru 1998 vyšel snímek egyptských pyramid, kdy Velká pyramida byla posunuta tak, aby se vešla do formátu časopisu. Pokud byste se tímto snímkem chtěli inspirovat, bez digitálního zásahu se vám identický záběr nepovede. V jiném případě se samotný časopis stal obětí podvodu. V rozsáhlé reportáži o obchodu se slonovinou zveřejnil záběr, na němž muži nesli kly. Jak se ale následně ukázalo, jednalo se o zapůjčené muzejní exponáty.

Černý O. J. Simpson

Americká fotbalová star O. J. Simpson stanul před soudem za vraždu své manželky, což vyneslo v roce 1994 jeho tvář na titulní stranu týdeníku Time. Manipulace spočívala v tom, že jeho tvář byla záměrně ztmavena, aby byl podtržen jeho rasový původ. Týdeník Newsweek uveřejnil snímek v korektních barvách. Kauzu rozvířila blogerská komunita, což ukazuje na skutečnost, že ani to nejmocnější médium není chráněné před zraky svých čtenářů.

Aféra Reutersgate

Libanonský fotograf na volné noze Adnan Hadždž podstrčil zmanipulované snímky agentuře Reuters. První fotografie byla odhalena 5. srpna 2006, kdy bloger Charles Johnson na svém blogu Little Green Footballs napsal, že snímek "prokazuje jasné důkazy o manipulaci". Dodělání kouře s cílem zvýšit dramatickou atmosféru snímku je jasně patrné.

Druhou zmanipulovanou fotografii oznámil bloger s pseudonymem "Rusty Shackleford" na blogu "My Pet Jawa". Podle Reuters mělo jít o důkaz důkaz, že izraelský letoun F-16 vystřelil řízené střely vzduch–země při útoku ze vzduchu během leteckého úderu 2. srpna u Nabátíje v jižním Libanonu. Skutečnost je ale taková, že izraelský pilot stíhačky odpálil obrannou raketu a původní fotografie ukázala pouze jednu světlici. Zbytek je digitálně „domalován“.

S Mubarakem v čele

Návštěva bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka v Bílém době v srpnu 2009 stála státnímu egyptskému deníku za až naivní manipulaci, kdy postavila Mubaraka do čela skupiny, kterou původně vedl Barack Obama. Grafika zřejmě nenapadl logický argument – proč by měl dělat průvodce v Bílém době někdo jiný než hostitel? Deník byl zřejmě veden přílišnou snahou zalíbit se svému vůdci, kterého nechal kráčet před ostatními.

Válka pod dohledem kamer

Držitel Pulitzerovy ceny, což je “žurnalistická” obdoba ceny Nobelovy, fotograf Narciso Contreras, se nechvalně proslavit vyretušováním kamery ze záběru, na němž je bojovník s kalašnikovem v ruce. Záběr pochází z války v Sýrii a agentura AP, pro kterou v dané chvíli Contreras fotil, s ním rozvázala pracovní vztahy. Podle jeho slov vyretušoval kameru proto, aby diváka nerušila.

Contreras – vyretušovaná kamera

Tělo jinde, hlava jinde...

Obálka časopisu TV Guide ze srpna 1998 představila snímek Oprah Winfreyová. Ovšem její byla jen hlava, tělo patřilo herečce Ann-Margret. Podvrh byl odhalen módním návrhářem pracující pro Ann-Margret, který jí dělal šaty.

Podvrhů, na nichž by se dala ukázat fotografická “nereálná realita”, je celá řada a na mnohé z nich se čtenáři i českého tisku dívají denně. Takto brutální fotomontáže nejsou na rozdíl od digitálních retuší běžné. Umělci, politici i nejrůznější “hvězdy a hvězdičky” jsou na obálkách časopisu i plakátech představováni ve značně idealizovaných podobách.

Text Topi Pigula