Země právě prolétá hurikánem temné hmoty. Co to s námi udělá?

Temná hmota

Na Zemi máme pocit, že vesmír je docela statické místo - hvězdy vidíme každý den na stejném místě, Měsíc a planety mění svou polohu pomalu a pravidelně. Jenže ve skutečnosti je všechno v pohybu a to velice rychlém. Že to nevidíme, je jen otázkou gigantických rozměrů, v nichž vše probíhá. Temná hmota, která se na naši sluneční soustavu žene, pochází podle fyzika Ciaran O'Hareho ze Zarahozské univerzity ze zajímavého zdroje. Popsal to v odborném časopise Physical Review D.

Pozoroval skupinu hvězd, které se pohybují ve stejném směru jako proud S1. Jde zřejmě o zbytek trpasličí galaxie, která byla pohlcena Mléčnou dráhou před miliardami let. Proud S1 je část Mléčné dráhy skládající se z asi 30 tisíc hvězd – byl objevený teprve před rokem díky evropskému satelitu Gaia. Podobných proudů známe kolem třiceti, vždy jsou to pozůstatky srážky naší galaxie s nějakou jinou.

S1 je ale mezi nimi výjimečný – pohybuje se totiž skrze Mléčnou dráhu rychlostí asi 500 kilometrů za sekundu. Tato rychlost ve spojení s enormní hmotností těles, z nichž se proud S1 skládá, mohou mít podle fyziků na temnou hmotu u nás. „Dnešní detektory, které pátrají po slabě interagujících částicích, jimž říkáme WIMP a jsou jednou z nejvíc diskutovaných forem temné hmoty, nejspíš nic z S1 neuvidí, říká zpráva fyziků. „Ale budoucí detektory už by mohly.“

Je pravděpodobné, že všechny galaxie se zformovaly uvnitř oblastí temné hmoty, kterou nemůžeme vidět a která ani nijak neinteraguje s běžnou hmotou. Ale podle vědců by mohly zbytky temné hmoty z trpasličí galaxie cestovat nyní společně s proudem S1.

Neviditelné axiony

„Když proud S1 narazí do Sluneční soustavy, je struktura rotující proti směru dramaticky zvýší množství temné hmoty, která se objeví ze stejného směru, odkud přichází normální vítr temné hmoty,“ uvedli autoři studie pro magazín Cosmos. „Opravdu by to mělo kolem proudu větru vytvořit kruhovitou strukturu – něco, co by detektory temné hmoty měly být schopné objevit.“

Možná se díky tomuto vesmírnému hurikánu temné hmoty podaří objevit i další částice, axiony. Jedná se o teoretické částice, které jsou 500 milionkrát lehčí než elektrony a také ony mohou tvořit temnou hmotu. Jsou sice neviditelné a s hmotou prakticky nereagují, ale mohou se změnit na fotony, pokud se dostanou dost blízko velmi silnému magnetickému poli.

Na život na Zemi nebude mít tento jev žádný dopad – částice, které tvoří temnou hmotu, s normální hmotou vlastně neinteragují, takže se jejich přítomnost ve Sluneční soustavě nijak neprojeví. Vědci se na to ale těší, přestože dnešní detektory jsou příliš slabé, aby tyto částice pozorovaly – budou si muset počkat na výkonnější nástroje… Text: MK

Podívejte se na GALERII NEJKRÁSNĚJŠÍCH VESMÍRNÝCH FOTEK