Nejchladnější místo ve vesmíru: Je na nebi skutečně díra?

Je na nebi díra? Podívejte se na nejchladnější místo ve vesmíru

Tajemství vesmíru VI (9) – Barnard 68

Při ideálních světelných podmínkách se můžeme kochat nočním nebem plným hvězd, můžeme ale narazit na místo, kde hvězdy zdánlivě vůbec nejsou. Výhled nám totiž blokuje masivní oblak, který je nejchladnějším místem ve vesmíru.

V jižní části souhvězdí Hadonoše leží černá skvrna, absorpční mlhovina, která v průměru měří zhruba polovinu světelného roku. Do svého katalogu ji v roce 1919 přidal americký astronom Edward Emerson Barnard. Jeho katalog obsahuje zhruba 350 vesmírných objektů a Barnard 68, jak se mlhovině říká, patří k těm nejpozoruhodnějším.

5 Zobrazit galerii

5 Zobrazit galerii

Barnard 68 nepropouští světlo ani teplo Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Hvězdné nebe kazí jedna temná skvrna Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Sluneční exploze (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images

Vesmír (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images

Zkáza planety Zdroj: Getty Images

Barnard 68 nepropouští světlo ani teplo Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Hvězdné nebe kazí jedna temná skvrna Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Sluneční exploze (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images

Vesmír (ilustrační foto) Zdroj: Getty Images

Zkáza planety Zdroj: Getty Images

Hvězda, která přijde z chladu

Útvar je v zásadě oblakem prachu a plynu, který absorbuje veškeré světlo. To pronikne pouze okraji mraku, ale středem neprochází. Barnard 68 je plný částeček vody a křemičitanu, které blokují jakékoli vlnové délky kromě infračerveného záření. Jak uvidíte v pořadu Tajemství vesmíru na Prima Zoom, neproniknutelnost Barnardu 68 má určitý důsledek.

Čtěte také: Nespoléhejme na to, že se k nám mimozemšťané budou chovat hezky, varuje astrobiolog

Protože mrakem nic nepronikne, zůstává Barnard 68 nejchladnějším místem ve vesmíru. Jeho vnitřní teplota je až −257 stupňů Celsia, což s sebou nese jistý paradox. Částečky prvků obsažené v mraku mají totiž zcela opačný potenciál – v okamžiku, kdy se Barnard 68 zhroutí, se z něj může stát hvězda, nejžhavější objekt ve vesmíru. Jelikož je studený oblak dvakrát hmotnější než Slunce, umíme si to velice dobře představit.

Zdroj: ESO / NASA