Na 11 známých planetách může být mimozemský život. Co mají společného a jak moc jsou podobné Zemi?

Naše představa o mimozemšťanech bývá silně ovlivněna vizemi vědecko-fantastické literatury a filmu. Mimozemšťan je pro nás humanoid podobný člověku, který žije v pokročilé společnosti, má pravděpodobně lepší technologie a existuje vážné podezření, že ho objevíme až ve chvíli, kdy nás bude chtít zničit. Vědci se nicméně zabývají jakýmkoliv životem, klidně i na mikrobiologické úrovni, který by se mohl ve vesmíru nacházet, a přicházejí s nejrůznějšími hypotézami na základě mnoha let zkoumání. Nová studie nyní odhaluje, že život by se mohl nacházet i na planetách, které nejsou Zemi ani trochu podobné a v naší hvězdné soustavě se nevyskytují.

Jak naznačuje nový výzkum publikovaný v časopise The Astrophysical Journal, jde o zcela novou třídu planet označovanou jako hyceánské světy. Ačkoliv neznáme žádný blízký příklad, takových planet je v galaxii poměrně dost. V podstatě by se dalo říct, že připomínají potenciálního potomka Země a Neptunu. Hyceánské planety jsou velké a velmi teplé, mají atmosféru naplněnou vodíkem a jsou pokryty obrovským oceánem.

Život v hyceánu

Nová práce teoreticky předpokládá, že hyceánské planety mohou být obyvatelné a že v jejich oceánech může existovat mikrobiální život, nebo dokonce složitější formy života. Vědci pod vedením Nikkua Madhusudhana z Cambridgeského astronomického ústavu navíc navrhli soubor biosignatur, které by astronomové měli při studiu těchto světů hledat, spolu se seznamem slibných kandidátů na tzv. hyceány v jejich blízkosti. Madhusudhan vymyslel termín hyceán jako kombinaci slov vodík (hydrogen) a oceán. Na tento nápad přišel při studiu potenciálně obyvatelného „malého Neptunu“ známého jako K2-18b. Zaujat podmínkami pozorovanými na této exoplanetě se Madhusudhan a jeho kolegové pustili do rozsáhlejšího výzkumu, aby prozkoumali obyvatelný potenciál těchto planet obecně nebo alespoň jejich specifického podtypu.

Takové objekty jsou menší než ledoví obři, ale příliš velké, aby měly převážně kamenné složení jako planety připomínající velké verze Země. Dřívější výzkumy těchto planet zjistily, že v některých případech by tlak a teplota pod atmosférou bohatou na vodíky byly příliš vysoké, aby umožnily obyvatelnost. Nalezly se však jinak formované typy planet, které mají lepší vlastnosti a obyvatelné podmínky zřejmě umožňují. Tato nově navrhovaná třída obyvatelných exoplanet může být až 2,6krát větší než Země a její atmosféra může mít teplotu přibližně 200 stupňů Celsia. Pro výskyt života je přitom klíčová přítomnost kapalné vody, která poskytuje požadované podmínky a chrání před škodlivým zářením.

Čeká nás někdy cesta na planetu tvořenou obřím oceánem jako ve filmu Interstellar?

Kde hyceány vznikají?

Hyceánské světy mohou existovat kolem různých typů hvězd, tvrdí ve své studii Madhusudhan. Stále je však otevřenou otázkou chemické složení zmiňované atmosféry a další okolnosti přímo ovlivňující výskyt života. Například hloubka, ve které by mohl život v hyceánských oceánech existovat, závisí na konkrétních podmínkách na povrchu, nicméně vědci předpokládají, že v některých případech by život mohl existovat i pod vrstvou dna tohoto oceánu. Madhusudhan řekl, že ani v tomto případě neexistuje příliš jasných odpovědí, například zda by mohlo jít o složitější život nebo opět jen život mikrobiální.

I to bude předmětem dalšího zkoumání, pro který vědecký tým vytipoval 11 kandidátů obíhajících kolem blízkých hvězd. Nejslibnějším je planeta K2-18b, pro kterou je již naplánováno pozorování pomocí dalekohledu Jamese Webba. Ten bude se svými spektroskopickými schopnostmi ideálním nástrojem a jeho start je naplánován už na konec letošního roku. Na hypotéze Nikkua Madhusudhana je skvělé, že ji mohou vědci přímo testovat. Pokud totiž spektroskopické skenování hyceánských světů přinese nulové stopy navrhovaných biosignatur, bude to pravděpodobným znamením, že jsou tyto exoplanety mrtvé. Pokud by se však biosignatury objevily, byl by to zcela opačný, a nutno přiznat poměrně vzrušující výsledek.