Nanotechnologie může poškodit mozek, ukázal pokus

Ačkoliv nanotechnologie přináší revoluci do průmyslu i medicíny, dle pokusu s nanočásticemi přenášejícími skrze tělo medicínu může být nejen dobrým sluhou, ale i špatným pánem. Byť metoda jednou může pomoct milionům pacientů, nepodařený experiment ukazuje, že ani nanotechnologie zjevně nebude bez negativ.

Příslib změny medicíny

Nanotechologie je hitem doby, oproti představě z fikce však na nejmenší úrovni zatím stále nepřipomíná titěrné stroje, ale spíše sofistikovanější pojetí chemických látek. I taková nanotechnologie může měnit svět. Doktoři si například hodně slibují od její schopnosti chirurgicky přesné dopravy léčiv ke klíčovým orgánům, například do srdce, do mozku nebo k nádoru rakoviny, které by jinak bylo obtížné precizně zacílit. Metoda tzv. targeted drugs delivery čili přeneseně "chytrých léků" cílejících jenom na konkrétní místo, by v příštích dekádách mohla zamést s celou řadou nemocí.

Potenciálních způsobů zaměření a interakce nanotechnologických léčiv je sice více, nejhlavnější z nich však sází na odlišný povrchový náboj nanočástic přenášejících účinnou látku. Odlišné fyzikální vlastnosti pláště dodávají částicím pozitivní nebo negativní náboj, který diametrálně odlišně ovlivňuje cestu částic i vliv částic uvnitř těla. Právě tato metoda se však nyní dle výsledků pokusů jedné z laboratoří ukazuje poněkud problematická.

Při experimentech s cílením nanoléčiv se totiž ukázalo, že u myší vystavených specifickým částicím s pozitivním nábojem zřejmě vyvolávají poškození mozku. Mělo se tak stát, když nanočástice překročily hematoencefalickou bariéru, která odděluje mozek od cévního systému zbytku těla. Bariéra v důsledku reguluje výměnu látek mezi krví a mozkem, stojí však rovněž v cestě některým hypotetickým léčivům. S jejím překonáním to však zjevně nebude tak snadné.

Dobrý sluha, ale...

Když totiž výzkumníci s týdenním odstupem zkontrolovali vliv nanočástic na pokusné myši, zjistili rozsáhlé mozkové léze a další příznaky poškození mozku u 60 % subjektů. Myši, které byly vystaveny negativně nabitým částicím, tyto problémy neměly – stejně tak však na ně chytré léky nepůsobily tak dobře, negativně nabité nanočástice mají totiž problém proniknout do nitra buněk.

Futurologové se nanotechnologie obvykle obávali v souvislosti s hypotetickým katastrofickým scénářem uvolnění tzv. grey goo, čili volně přeloženo čehosi jako "šedé hmota". Ten předpokládá, že se samoreplikující nanostroječky, viditelné pouze jako jakási šedá hmota, dostanou ven z uzavřeného prostředí a budou se množit, dokud nezkonzumují vše v dosahu – jako třebas planetu Zemi i s jejími obyvateli. Než však grey goo bude vůbec možný, bude dobré mít se na pozoru i před jednoduššími formami nanotechnologie.

Odlišné vlastnosti pozitivně a negativně nabitých nanočástic na léčbu jsou známé už delší dobu, případ poškození v důsledku vystavení léčivům však naznačuje, že do masivního nasazení chytrých léčiv ještě uplyne spousta času. I potenciálně prospěšná léčiva totiž právě pro své zázračné vlastnosti mohou nakonec přinést doslova fatální následky. A právě proto bude třeba dalšího výzkumu.

Ladislav Loukota