6 velkých válek Vladimira Putina: Vojáci ruského vůdce nezabíjí civilisty poprvé

Prezident Putin je u moci od roku 1999 a od té doby vede Rusko v podstatě neustále nějaký válečný konflikt. Ten se snaží financovat prodejem ropy a zbraní.

1. Ruská válka v Čečensku (1999–2009)

Takzvaná druhá čečenská válka probíhala deset let, během nichž Vladimir Putin nařídil mimo jiné plošné bombardování civilních oblastí. Zatímco Rusko oficiálně tvrdilo, že důvodem vpádu do Čečenska byla odveta za ostřelování obytných domů v Dagestánu, které podle Ruska provedli čečenští separatisté, je potřeba vzít v úvahu, že ve hře byl i tranzit kaspické ropy proudící ropovodem skrze čečenské území.

2. Válka v jižní Osetii (2008)

V roce 2008 se Jižní Osetie rozhodla osamostatnit. V noci ze 7. na 8. srpna 2008 prošlo mezi Gruzií a Jižní Osetií k prudkému válečnému střetu, který Rusové vyhodnotili jako záminku pro aktivní leteckou, námořní i pozemní invazi. Oficiálním cílem ruské války bylo vynutit mír na znepřáteleném území, které stále bylo pod faktickou kontrolou Ruské federace. Výsledkem sice bylo ukončení bojů, kdy Moskva uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Zároveň však obě území spadají pod kontrolu a vliv Kremlu.

3. Vojenské intervence na severním Kavkazu (2009)

Na severním Kavkazu došlo k nárůstu islamismu, neboť socioekonomická situace obyvatel Kavkazu a Předkavkazska byla frustrující. Na jedné straně byla averze vůči všemu ruskému a na druhé straně příklon k novodobému směru islámu – salafismu. Jeho šíření finančně štědře podporovala řada zemí včetně blízkovýchodních ropných velmocí. Rusové reagovali, jak jsou zvyklí: vydíráním a vyhrožováním. V roce 2009 odstavili do regionu dodávky plynu a zároveň do něj vyslali ozbrojené kontingenty. Dodnes v oblasti Karabachu dohlíží na křehkou mírovou situaci ruští vojáci s modrými barety.

4. Ruská anexe Krymu (2014)

V roce 2012 přišel prezident Putin s novou rétorikou zaměřenou na obnovení ruského vlivu ve světě. V letech 2013–2014 došlo na Ukrajině k revolučním událostem, které donutily prezidenta Janukoviče k útěku do Ruska. Vladimir Putin vyhodnotil, že by se Ukrajina mohla silněji přimknout k demokratickému západu a odhodlal se k vojenské agresi a okupaci poloostrova Krym. Zprvu to mělo vypadat jako občanská válka, ale později musel jasně přiznat vojenskou intervenci na území suverénního státu.

5. Ruské bomby v syrských městech (2015–2016)

Ruská vojenská aktivita v Sýrii začala 30. září 2015 a cílem bylo udržení diktátora Bašara Asada u moci a posílení ruského vlivu v regionu. Putin se tehdy opět nezdráhal ani náletů na civilní cíle, kdy zlikvidoval desítky nemocnic, mešit, trhů a škol.

6. Válka na Ukrajině (2022)

24. února 2022 pod záminkou speciální vojenské operace, která měla oficiálně „denacifikovat“ Ukrajinu (ať už to znamená cokoliv), vtrhla Putinova vojska na ukrajinské území a rozpoutala největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Naprostá většina světa agresi odsoudila, na Rusko byly uvaleny masivní sankce, bylo vyloučeno z celé řady organizací včetně Rady bezpečnosti OSN a prezidentu Putinovi byly odňaty mezinárodní pocty, které do té doby získal. Podle řady svědectví se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů včetně poprav a mučení neozbrojených civilistů.

Zdroj: Chris McNab.: Velký medvěd ve válce