Japonské námořnictvo dostalo novou válečnou loď. A Čína hrozně zuří
V Tichomoří se naplno zbrojí a Japonsko nezůstává pozadu. Japonské síly sebeobrany, jak se oficiálně označují, respektive jejich námořní složka, zavedla do služby nové plavidlo, které dráždí především Čínu.
Koncem března tohoto roku byl do výzbroje japonského námořnictva slavnostně uveden nový vrtulníkový torpédoborec Izumo (DDH-183), který je první jednotku ze stejnojmenné třídy. Představuje největší válečnou loď postavenou v Japonsku a zavedenou do služby u japonského námořnictva od konce druhé světové války. Oficiálně byl Izumo veřejnosti představen už 6. srpna 2013, tedy v den výročí svržení atomové bomby na Hirošimu. I když japonští političtí představitelé tvrdili, že jde jen o náhodu, někteří analytici v tom viděli symbolický vzkaz Číně a Rusku, který měl naznačit, že Japonsko přestává být jen pasivním účastníkem dění v Pacifiku.
Je to torpédoborec, nebo letadlová loď?
Právě z Číny se ozývají nejsilnější protesty proti plavidlům třídy Izumo. Není divu, i když Japonsko tyto lodě označuje jako vrtulníkové torpédoborce, už na první pohled je patrné, že mají na torpédoborce poněkud nezvyklou konfiguraci i velikost. Čína považuje Izumo za letadlovou loď a obviňuje Japonsko, že porušuje svou vlastní ústavu. Japonská ústava totiž zakazuje, aby Japonské síly sebeobrany vlastnily jakékoliv útočné zbraně, k nimž patří i letadlové lodě. I když je Izumo primárně určen k nesení vrtulníků a nemá žádné startovací katapulty ani startovací můstek, lze jej bez uzardění považovat za letadlovou loď. A to přesto, že z jeho paluby nemají operovat žádná bojová letadla.
Izumo má plnit hned několik rolí. Primárně jde o nosič vrtulníků určených k protiponorkovému boji, což naznačuje i zařazení mezi torpédoborce. Stejně tak ale bude využíván pro podporu výsadkových operací, bude sloužit i jako zásobovací a transportní loď, jako nemocniční loď a má být připraven také pro humanitární operace a jako záchranná loď během přírodních katastrof. I přes toto Japonskem oficiálně deklarované použití, Čína trvá na tom, že jde o letadlovou loď, tedy primárně útočnou zbraň, jíž japonská ústava zakazuje. Nekalé japonské úmysly podle čínských komunistů odhaluje i pojmenování torpédoborce a celé třídy. Jméno Izumo totiž nesl už obrněný křižník z počátku 20. století, který se mimo jiné zúčastnil i slavné bitvy u Cušimi v roce 1905, která rozhodla o japonském vítězství v tehdy se odehrávající rusko-japonské válce. Stejný křižník se pak účastnil i japonské agrese proti Číně ve 30. letech 20. století.
Odpověď na čínskou hrozbu
Je ovšem pravdou, že stavba Izumo a jeho sesterské lodě i menších vrtulníkových torpédoborců třídy Hyuga, je reakcí na rostoucí aktivitu čínských i ruských ponorek a obou námořnictev v Tichém oceánu během posledního desetiletí. A to je pravý důvod, který čínské komunistické pohlaváry dráždí, neboť jim roste další konkurent na mocenském kolbišti. Japonská vláda dokonce oficiálně vyhlašuje, že nové vrtulníkové torpédoborce staví kvůli aktivitě čínských ponorek, na kterou už starší a menší plavidla nestačí. Proto v listopadu ministerstvo obrany ohlásilo stavbu torpédoborce Izumo, který má společně s další plánovanou lodí stejné třídy doplnit vrtulníkové torpédoborce třídy Hyuga, jež přišly do služby v druhé polovině minulého desetiletí. I ty Čínu velmi dráždí, protože mají stejnou konfiguraci letadlového nosiče jako Izumo, jen se vyznačují menšími rozměry.
Torpédoborce Izumo nahrazují jednotky třídy Shirane, které disponují pouze malou letovou palubou pro vrtulníky na zádi. V návaznosti na tuto skutečnost se při projektování třídy Izumo laborovalo s jejich finální podobou. Vojenští plánovači uvažovali o konfiguraci se dvěma letovými palubami na přídi a zádi a palubními nástavbami ve střední části lodě. Nakonec ale zvítězila klasické koncepce s průběžnou letovou palubou po celé délce lodě. Tak vzniklo dnes největší japonské plavidlo s délkou 248 m, šířkou paluby 38 m a maximálním výtlakem 27 tisíc tun. Tyto parametry se mimochodem podobají těm, jimiž disponovaly japonské letadlové lodě během druhé světové války.
Posádku Izumo tvoří na 470 námořníků a torpédoborec je schopen pojmout až 28 vrtulníků či letadel. Vedle toho může přepravovat výsadkové síly v počtu 500 mariňáků a 73 vozidel do hmotnosti 3,5 t. Standardně však bude z torpédoborce operovat maximálně 14 vrtulníků, a to především protiponorkových, pátracích a záchranných, pro něž je na letové palubě určeno pět heliportů. Vedle toho dokáže Izumo fungovat i jako tankovací a zásobovací loď pro jiná plavidla. Vedle absence katapultů a startovacího můstku odlišuje Izumo od běžných letadlových lodí i přítomnost nákladových vrat s výsuvnou rampou na pravoboku. Hangár pro vrtulníky se může velmi rychle proměnit v nákladový prostor a zmiňovanými vraty lze vozidla i náklad velmi snadno dostat do lodě. O to menší počet vrtulníků pak může z lodě operovat.
Konvertoplány ano, bojová letadla ne!
V budoucnu se na palubě torpédoborců třídy Izumo objeví i konvertoplány MV-22 Osprey, které Japonsko ve Spojených státech objednalo. Japonsko však objednalo i bojové letouny F-35 Lightning II, které existují i ve verzi s kolmým startem a přistáním. Čína proto podezřívá Japonsko, že tyto stroje po dodání z USA nasadí na lodě třídy Hyuga i Izumo. Jenže japonské letectvo objednalo konvenční verze F-35, které nemůžou operovat z letadlových lodí a tvrdí, že jiné nakupovat nebude. Nicméně i kdyby se Japonsko rozhodlo pořídit F-35 s kolmým startem a přistáním, musely by jeho vrtulníkové křižníky projít konstrukčními úpravami.
Jejich případný rozsah není znám, ale například by se musely zvětšovat palubní výtahy nebo přemisťovat některé součásti výzbroje a nejspíše zpevnit i letová paluba. To by samozřejmě stálo nemalé finanční prostředky. Je tedy nepravděpodobné, že by Izumo měl fungovat i jako letadlový nosič, protože jinak by konstruktéři loď naprojektovali poněkud „chytřeji“. Je ovšem pravdou, že například americké útočné výsadkové lodě třídy Wasp a třídy America s průběžnou letovou palubou také postrádají startovací katapulty nebo můstky, ale kolmo startující verze F-35 z nich budou operovat. Japonské tvrzení, že je Izumo především defenzivním nástrojem proti nepřátelským ponorkám a podpůrnou lodí, podporuje i fakt, že nedisponuje jaderným pohonem, ale pouze kombinovaným hybridním pohonným ústrojím. To tvoří dvě plynové turbíny a elektromotory o celkovém výkonu až 42 tisíc kW. Torpédoborec tam má omezený akční rádius a dosahuje maximální rychlosti kolem 56 km/h.
Jak již bylo řečeno, Izumo nezůstane osamocen, v loděnicích v Jokohamě se už staví druhý torpédoborec třídy Izumo, o jehož jméně ještě není rozhodnuto, a který bude spuštěn na vodu již v létě tohoto roku. Do aktivní služby by se měl dostat o další dva roky později. Domovským přístavem obou torpédoborců se stane Jokosuka, která je základnou i americké 7. námořní flotily.