Čína bude mít novou Velkou čínskou zeď. Podmořskou a špionážní

Respektovaný magazín věnovaný IHS Janes´s Defense Weekly přinesl informaci vylovení o zabavení autonomní bezpilotní sondy námořnictvem Čínské lidové osvobozenecké armády. Došlo k tomu zhruba 50 námořních mil severozápadně od Subic Bay v Jihočínském moři, které je neustálým zdrojem mezinárodních sporů.

Pozdě ji vytáhli a průšvih byl na světě

Pentagon ztrátu sondy přiznal 16. prosince 2016. Sonda byla řízena z USNS Bowditch (pojmenována na počest matematika jménem Nathaniel Bowditch), což je neozbrojená průzkumná loď třídy Pathfinder. američané ji zřejmě nestihli včas stáhnout zpět na palubu. Absence zbraní by v případě ostrého konfliktu bylo nevýhodou, ale na druhé straně by přítomnost vyzbrojené lodi mohlo být čínskou stranou vnímáno jako provokace. Vědecká loď věnující se mapovaní mořského dna a vyhodnocování fyzikálních a biologických faktorů moří by asi skutečně děla na palubě mít neměla.

Číňané mají zařez na pažbě

Čínská loď Dalang-III-class (typ 992-III), která podmořskou sondu vypadající se stabilizujícími křidélky jako podmořský dron, ulovila, naopak vyzbrojená je. Sonda dokáže získávat oceánografické údaje o teplotní vodivosti vody v závislosti na hloubce, informace o koncentraci kyslíku, množství a kvalitě chlorofylu ve fytoplanktonu a mnoho dalších údajů, které se mimo jiné dají využít i pro vojenské účely – například pro kalibraci vojenských sonarů. Číňané to vyhodnotili jako důkaz „zvyšující se vojenské přítomnosti USA v Jihočínském moři“, Američané zareagovali diplomatickým protestem a následně sondu (bezesporu po rychlém průzkumu, ofocení a kontrole) vrátili. Faktem je, že loď nepatří žádnému soukromému nebo státnímu vědeckému ústavu, ale americkému vojenskému námořnictvu.

Proč je Jihočínské moře důležité?

Na čínsko-americkém laškování by nebylo nic tak zvláštního, kdyby se neodehrávalo právě v Jihočínském moři, na jehož sedmi umělých ostrovech jsou nově instalovány protiletadlové a protiraketové systémy. Je evidentní, že zájem o „kontrolu“ v této oblasti se v posledních letech extrémně zvyšuje. Čerstvě vyzbrojené ostrovy se nacházejí na sporném území nedaleko Spratlyho souostroví, které si mimo jiné nárokuje Vietnam, Brunej, Filipíny nebo Malajsie a Tchaj-wan. Zejména posledně jmenovaná země je dalším zrnkem písku drhnoucím v soukolí čínského porozumění v této oblasti. Ačkoli Peking po zveřejnění satelitních snímků se zbraněmi vyslal do světa zprávu, že „stavby na ostrovech slouží zejména pro civilní užití“, tak přiznal, že Čína má právo svůj majetek bránit. Důvodem, proč by Peking rád ovládal celé Jihočínské moře je fakt, že by tím získal kontrolu nad významnými námořními trasami, ale zároveň by ovládat i slibná (zatím předpokládaná) naleziště ropy a zemního plynu.

Velká čínská podmořská zeď

Server Janes.com přinesl informaci, kterou získal pod zachování anonymity z amerických vládních kruhů a tom, že se podařilo získat informaci o tom, že China State Shipbuilding Corporation (CSSC) navrhla vybudování rozsáhlé sítě senzorů, které by měly výrazně zvýšit kontrolu ve sporné oblasti. Systém by měl mimo jiné zajistit „rozsáhlé monitorování podmořského prostředí a sběr dat v reálném čase, sledování povrchových i podmořských cílů, varování před podmořským zemětřesením, tsunami a jinými katastrofami, stejně jako mořský vědecký výzkum.“

To, že ve stejné oblasti vyskytují sondy jak amerického námořnictva, tak čínské armády rozhodně není náhoda a už nyní je jasné, že o Jihočínském moři ještě uslyšíme. A dá se předpokládat, že nepůjde o žádné mírumilovné zprávy.

Text: Topi Pigula