Chemie ruského zásahu – jak to bylo se záchranou rukojmí v moskevském divadle?

Pozadí útoku

Mezi Ruskem a ČeČenskem znovu vzplál v roce 1999 ozbrojený konflikt, který by se co do rozlohy a výzbroje aktérů dal nazvat bojem mezi Davidem a Goliášem. Druhá čečenská válka, v pozdější fázi známá jako válka v severním Kavkazu, byla zahájena Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska. O její kybernetické fázi jsme už psali, politické i ekonomické důvody války byly poměrně různorodé – od plánované trasy plynovodu až po zabránění vzniku samostatného a nezávislého státu. Čečenci sáhli k teroristickým metodám boje a dne 23. října 2002 vniklo 40 čečenských islámských teroristů (ženy následně prosluly jako „černé vdovy“) během vyprodaného představení Nord-Ost do moskevského divadla, kde zajalo kolem 850 rukojmí. Pro ruské úřady nastala okamžitě krizová situace, neboť Čečenci jasně naznačili, že ani v Moskvě nejsou Rusové v bezpečí. Spekuluje se, že ruské tajné služby o útoku věděly, a dokonce že skupina útočníků byla tajnými službami infiltrována.

Použijte plyn

V divadle byly rozmístěny výbušniny, mnohé z teroristek, původně manželky zabitých Čečenců, byly opásány výbušninami, což v podstatě znemožňovalo útok hrubou silou. Myšlenka na uspání jak teroristů, tak rukojmí nebyla na první pohled špatná, a i když se následně dlouho spekulovalo jaký uspávací prostředek Rusové použili, výsledek byl fatální. Elitní protiteroristická jednotka do divadla nechala vpustit fentanyl, což je sublimující opioidní anestetikum, které znají lékaři na chirurgii. Část zasahujících policistů měla v sobě protijed (antidotum) Naltrexon, které ovšem zdaleka nedostali všichni a samozřejmě nebylo podáno nikomu v divadle. Původní plán byl zřejmě útlum, nikoliv hluboké bezvědomí. Naloxon se u nás vyskytuje pod názvem Naloxone WZF Polfa nebo Suboxone (ve směsi s buprenorfinem) a jeho úloha spočívá v nasazení k zastavení účinků opioidů, k čemuž dochází ve chvíli, kdy se pacient opiáty předávkoval.

Bohužel došlo k předávkování, takže více než stovka lidí v divadle zemřela, nebyly nachystány ani ventilátory na odvětrání zamořeného prostoru. „Byl by to vlastně ideální prostředek proti teroristům, držícím rukojmí. Třeba i v kabinách letadel, ve školách a v bankách, kdyby ovšem naltrexonu byl dostatek pro všechny postižené. Není to vůbec vyloučeno – tato antidota jsou v anesteziologii a při předávkování morfinu běžně užívána a u nás je k dispozici Naloxon POLFA, jehož deset ampulí stojí jen kolem 200 Kč,“ vysvětluje MUDr. Vratislav Schreiber. V praxi se ukázalo, že pokud by bylo dostatek Naloxonu, mohly oběti přežít. Takto zemřely udušením.

Bylo by nefér tvrdit, že Rusové při záchranné akci používali chemické látky a naznačovat, že jinde ve světě podobné pokusy nejsou. V USA, a nejen tam, se vyvíjejí takzvané nesmrtící bojové prostředky, a to jak za účelem použití ve válečné konfliktu, tak jako prostředek na zklidnění demonstrujícího davu. Bohužel i tady se naráží na platnou legislativu, kde by podobné látky mohly být označeny za bojové plyny a tedy zakázané prostředky. Ale jak se ptá MUDr. Schreiber: Je však lépe nepřítele (nebo běsnící dav) uspat, nebo postřílet?

Text: Topi Pigula