Americká armáda testuje robotického tuňáka. Neviditelného a s bojovými senzory...

Velitelství zbraňového a technologického výzkumu amerického námořnictva už nějaký čas testuje dálkově řízená robotická zařízení v podobě ryb pro vojenské účely. Tyto rybí technologické demonstrátory vznikají z iniciativy námořnictva a platí je americká vláda.

Slibují si od toho, že námořnictvo v brzké době získá zařízení, jež mohou nést špičkové vojenské senzorové vybavení, přitom se však pod hladinou pohybovat zcela nepozorovaně. Nejpokročilejším představitelem těchto robotických ryb je tzv. tuna robot nebo také robotuna (jinak řečeno robotický tuňák), který ve spolupráci s námořnictvem sestrojila společnost Boston Engineering. Ta vznikla už v polovině 90. let a specializuje se právě na roboty inspirované reálnými živočichy.

Pro robotického tuňáka v Boston Engineering vymysleli a zkonstruovali naprosto unikátní systém pohonu, speciální povrch trupu, také ploutve a senzoricky ovládanou „muskulaturu“ ryby. Z logiky věci vypadá jako ryba, ale je to kombinace klasické ponorky a podvodního biota. „Ponorková“ přední část má pevnou konstrukci, zadní část je pohyblivou napodobeninou rybího ocasu. Díky tomu se robotuna dokáže pod vodou pohybovat a manévrovat mnohem rychleji než jakýkoliv jiný podvodní stroj. Celý koncept robotického tuňáka vychází ze stavby těla živých ryb a jeho chování při pohybu ve vodě. Přední dvě třetiny těla ryb jsou totiž pevné, pohyblivá je jen zbylá třetina, kterou tvoří ocas. Stejně tak je tomu i robotuny.

Robot tedy nemá žádný šroub nebo pohonnou vrtuli, pohyb i manévrování zajišťuje motoricky poháněný ocas řízený senzory v koordinaci s ploutvemi. Díky tomu dokáže nejen prudce zatáčet, dokonce na místě až o 180 stupňů, ale také akcelerovat, a to až na rychlost 100 km/h – pod vodou! Velkou výhodou tohoto konceptu je také fakt, že nevydává žádný zvuk typický pro dnes běžně užívané pohonné systémy, robotuna je tak pro sonarová detekční zařízení „neviditelný“. Tvar a způsob pohybu pak na radarech vyvolává dojem, že jde o běžnou rybu, nikoliv o vojenské plavidlo.

Robotuna je primárně vyvíjen jako nosič různého průzkumného a detekčního vybavení od citlivých senzorů až po nejrůznější kamery, čidla a radary. I z tohoto hlediska je velmi výhodné, že je velká část trupu pevná, tvoří tak ideální místo pro vybavení i pevnou základnu pro citlivé přístroje. Přesto však dokáže manévrovat s takovou obratností, jako žádná jiná ponorka na světě. Díky bateriovému pohonu se robotuna může pohybovat v zájmové oblasti i týdny, aniž by vzbudil pozornost, při tom by po celou dobu dodával námořnictvu potřebné informace a data. Plánuje se, že bude sloužit například při hledání námořních min, hlídkování v přístavech, v boji proti pašerákům a drogovým mafiím, při detekci ponorek a podvodních člunů speciálních jednotek atd. Stejně tak ale může prospět i při podvodních pracích, při kontrolách potrubí ropovodů a plynovodů nebo třeba jako inspekční plavidlo pro podvodní stavby.

Námořnictvo předpokládá, že by robotické ryby mohly přijít do služby během pár let a stát se běžným vybavením vojenských ale i výzkumných, záchranných a opravárenských lodí. Roboti by mohli operovat autonomně, anebo by byli spojeni s mateřskými loděmi kabeláží z optických vláken, díky které by jejich výdrž pod vodou byla neomezená a posádka by měla informace okamžitě v reálném čase. Díky moderním technologickým postupům při jejich výrobě, a tedy nízké váze, by délka kabeláže mohla činit i 100 km.

DP