Zvířatům se zvětšují mozky. A může za to člověk

Člověk je momentálně nejsilnější evoluční faktor na Zemi. Sice si to nepřipouštíme, ale naše každodenní chování mění všechno. A to nejen krajinu, rostliny, ale také divoká zvířata a jejich mozky.

Nečekaně se to projevuje na zvířatech, která žijí divoce v našem okolí. Podle biologů z univerzity v Minnesotě se jim zvětšují mozky – díky člověku. Studovali deset druhů zvířat – například myši, netopýry, několik druhů hlodavců a rejsky. Zkoumali desítky až stovky jejich lebek za uplynulých sto let.

Šest procent za sto roků

Zjistili, že u některých druhů se mozky zvětšily až o šest procent – což je za 100 let poměrně dost. A není jistě náhodou, že šlo právě o druhy, které žijí poblíž lidských sídel. A dokonce se to projevovalo i v rámci jednotlivých druhů: třeba u hrabošů pensylvánských se lebky zvětšily jen u druhů, které žijí na předměstích, nikoliv u těch, které žijí na vesnicích a na polích.

Biologové z toho usuzují, že zvířata, která se přesunou do lidské blízkosti, se tomuto prostředí musí přizpůsobit – a to třeba tím, že se jim zvětší mozkovna. S tím, jak lidé mění prostředí, zvířata na to musí reagovat; musí se přizpůsobovat a to na ně klade mnohem víc nároků než „čistá“ příroda.

Velké hlavy v říši zvířat

Velké mozky znamenají, že zvířata mají větší inteligenci. Dokázaly ty například testy švédských biologů z univerzity v Uppsale. Ti studovali ryby: ukázalo se, že ty s většími mozky lépe uspěly ve většině testů. Prostě větší mozky zvyšují šanci zvířat přežít v okolí člověka.

“Měníme všechno,“ napsali biologové ve své zprávě. Například když se vykácí les (a to se děje pořád), netopýři, kteří v něm žijí, musí létat dál pro potravu. A to znamená, že se musí vracet z delší vzdálenosti domů – což na ně klade mnohem větší nároky. A schopnost orientovat se vyžaduje větší mozkovou kapacitu.

Tento výzkum má důsledky nejen pro ekologii, ale také pro genetiku. Biologové si totiž slibují, že by mohli získat informace o genech, které mají vliv na zvětšování mozků – to by mohlo mít dost zásadní vliv na poznání naší genetické výbavy. A teoreticky by to mohlo vést i k jejímu výraznému zlepšení. Ale to už je opravdu jen hudba vzdálené budoucnosti…