Záhada: Bílé kosatky byly jen legendami, teď jsou ale všude

Kosatky jsou oblíbeným tvorem v delfináriích Zdroj: pixabay.com

Pro biology je to jedna z největších opravdových záhad dneška: ve světových oceánech přibývá legendárních tvorů – bílých kosatek, ale nikdo netuší proč.

Kde se berou bílé kosatky?

Je to tak trošku jako by se najednou podařilo nejen nafilmovat lochneskou příšeru, ale kdyby se jich povedlo nafotit za rok třeba deset. Bílé kosatky byly totiž podobně legendární a zhruba stejně nepravděpodobné jako nestvůra ze skotského jezera Loch Ness.

Na podzim roku 2011 zaznamenali mořští biologové pracující v severní části Tichého oceánu něco nezvyklého. Podařilo se jim získat fotografický důkaz o existenci bílé kosatky. Byli naprosto nadšení, tento bílý samec, jemuž dali jméno Iceberg (Ledovec) byl vůbec první kosatkou této barvy, jakého věda popsala. O to větší šok zažili vědci, když ho sledovali: o dva dny později se totiž Ledovec připojil k větší skupině kosatek – a ta obsahovala další bílou kosatku!

Od té doby pozorování stejně zbarvených kosatek rychle přibývá. Vědci jsou si jistí, že viděli nejméně pět, ale možná až osm dalších bílých jedinců. Všichni pocházejí z přibližně stejného regionu – a pro biology je to nesmírně špatná zpráva.

Krásná a smrtící barva

Existence něčeho tak krásného a výjimečného by měla být považována za pozitivní, ne? Ne. Omyl, ve skutečnosti je to důkaz, že v této oblasti oceánu přibývá křížení mezi malou skupinou kosatek a nevhodné geny se mohou populací šířit. Vědcům to naznačuje, že s populací kosatek je něco špatně.

Potvrzuje to i Erich Hoyt z organizace Whale and Dolphin Conservation v britském Bridportu: „Děje se tu něco divného, těch případů je prostě příliš...“ Podle Hoyta a jeho kolegů by v této oblasti mělo žít několik tisícovek kosatek – pravděpodobnost, že se narodí čistě bílá, je teoreticky něco pod 1:1000. Všechny ostatní oblasti na světě ale mají populaci bílých kosatek rovnou nule – respektive výjimečně bylo pozorováno bílé mládě, které ale nepřežilo do dospělosti.

Záhada s potenciálem tragédie

Hoyt a jeho kolegové zatím netuší, proč jsou kosatky bílé, nepodařilo se jim totiž odebrat vzorky jejich DNA. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že trpí albinismem – a ten se často objevuje v přírodě právě u populací, kde dochází k takzvanému inbreedingu. Česky se pro tento fenomén vžilo pojmenování „příbuzenská plemenitba“ a znamená, že v populaci dochází k příliš častému křížení mezi příbuznými zejména kvůli omezenému množství tvorů v ní.

Příbuzenská plemenitba má ale ještě další rizika, která mohou kosatky ohrozit mnoda dalšími způsoby: Důsledkem inbreedingu je totiž snížení genové variability potomstva, což nese snížení adaptační schopnosti celé populace. Sjednocuje se také vnímavost k patogenům, což může vést ke snadnějšímu vyhynutí všech zasažených jedinců. Dalším důsledkem je častější uplatňování recesivních genů, které mohou nést genetické choroby, jež se v běžné populaci většinou neprojevují. T

ext: Martin Kolář