5 nezvratných důkazů, že do Česka dorazilo sucho, kterých jste si mohli všimnout i vy

Sucho, tedy jeho dopady nelze přehlédnout. A to je teprve jaro. Tady je pět věcí, kterých jste si možná všimnuli i vy.

1. Žabí přechody

Je to sotva pár let, co noviny plnily snímky dobrovolníků přenášející v kyblících přes silnici stovky žab. Ty bez ohledu na nebezpečí migrovaly do svých tůní a rybníčků, aby vyslyšely hlas rozmnožovacího pudu. Jenže nic takového na mnoha místech letos k vidění nebylo. Plastové zábrany bránící žábám ve vstupu na silnici zarůstají usychající travou. A pohled z druhé strany (tedy od volantu) je stejný. V místech, kde v minulosti byly desítky přejetých žabích těl, se najde jen tu a tam mrtvolka dokazující, že část populace stále ještě žije.

2. Už zase skáču přes kaluže

Mezititulek je názvem filmu z roku 1970 o chlapci postiženém obrnou a má naznačit, že tak samozřejmá dětská radovánka, jako je skákání přes kaluže, může být problém. Hlavní hrdina filmu chce ale kromě skákání přes kaluže krotit koně. Jenže v současnosti by měl problém i s kalužemi.

Stačí si jen vzpomenout, kdy jste naposledy viděli odlesk oblohy ve zbytcích deště na chodníku. Aprílové počasí bylo to, kde se přeháňky střídaly se slunečnou oblohou, jenže letošní apríl, tedy duben nic takového nenabídl. Meteorologická stanice Košíky v okrese Uherské Hradiště na jihu Moravy, kde jsou problémy se suchem výraznější, za loňský duben hlásí 28,0 mm srážek, což je pouhých 68 % měsíčního průměru. A v dubnu 2020 to bylo ještě méně – 22,6 mm srážek.

3. Uschlá tráva a žluté rašeliníky

Je jaro a svět by (alespoň v našich geografických podmínkách) měl kvést, pučet a zelenat se. Jenže když už teď zjara schne tráva, jak to bude vypadat v parném létě? Výrazně je to vidět v místech, kde běžně rostou rašeliníky. Rašeliniště jsou suchozemské ekosystémy na trvale zamokřených stanovištích, jenže ono je toho trvalého zamokření čím dál méně. Dovolte malý historický krok stranou.

V dobách, kdy neexistoval toaletní papír, se k očistě pozadí používaly mechy, přičemž nejpříjemnější (autor příspěvku to osobně vyzkoušel) jsou rašeliníky. Analýzy středověkých jímek ukazují, že tehdy byl nejoblíbenějším toaletním mechem travník Schreberův (Pleurozium schreberi), běžně rostoucí v okolí lidských sídel. Žluté povadlé stélky rašeliníků v místech, kde by mělo být zeleno, jsou teď však jen dalším nepřehlédnutelným indikátorem sílícího sucha.

4. Drahé zalévání zahrádek

„Prší, to je super, nemusím jít zalévat na zahrádku,“ spokojeně poznamenala Lenka Š. z Opavy, která má na okraji města pozemek v zahrádkářské kolonii. Nad městem se prohnala lokální přeháňka. Ti, co berou vodu z vlastní studny či vrtu, což je i výše zmíněný případ, už pokles spodní vody zaznamenali. A majitelé zahrádek u rodinných domků, kteří kropí zahrádku z vodovodního řadu, už tuší, že pokud si chtějí udržet závlahu, promítne se jim to do nákladů. A možná dost razantně. Zásadním problémem je nejen nezadržování vody v krajině, ale i extrémní úbytek tůní, rybníčků a dalších malých vodních zdrojů, které jsou (mimo jiné) ukazatelem, jak jsou na tom spodní vody. A podle vodohospodářů je úbytek spodní vody naprosto dramatický. Je potřeba vrátit vodu do krajiny.

5. Pohled do peněženky

Pokud se podíváme na produkci potravin i na českou krajinu, jde o smutný pohled. „Na počátku 60. let byla výměra brambor necelých 400 tis. ha, začátkem 90. let poklesla na 109 tis. ha a letos bylo bramborami osazeno pouze 23 tis. ha,“ píší na stránkách Českého statistického úřadu Dagmar Lhotská a Jiří Hrbek v roce 2014. V roce 2018 byla třetí nejmenší sklizeň brambor v historii.

Zároveň zásadním způsobem klesla česká produkce medu, která v roce 2019 činila 8 260 tun. To je nejméně za posledních 5 let. A klasický zákon nabídky a poptávky praví, že nedostatkové zboží zdražuje. Svést rostoucí cenu potravin jen na sucho by nicméně nebylo fér, ve hře je celá řada dalších faktorů. Od nepřítomnosti levné pracovní síly v podobě zahraničních dělníků, přes snahu o vyšší marže mající pokrýt koronavirový výpadek na všech stupních obchodního řetězce, až po zmiňované klimatické změny.

My všichni vlastně svým chováním dopady sucha podporujeme. Ale to už je samozřejmě jiný příběh...