Sirotčinec pro lenochody: podívejte se, ale moc se nedojímejte!

Lenochodi si evolučně zvolili velmi zvláštní životní styl – a v dnešní době na něj doplácejí. Jejich usedlost, pomalost a neschopnost reagovat na změnu jejich přirozeného prostředí má jediný důsledek – začínají vymírat.

A tak vznikají místa, kde se pokoušejí lenochody zachránit. Říká se jim Lenochodí sirotčince – většinu obyvatel totiž tvoří právě mláďata.

Jedním z nejznámějších pracovišť tohoto druhu je Sloth Sanctuary of Costa Rica. Lenochodi se zde nejen zachraňují a připravují na návrat do přírody, ale současně je tu studují. Profesionálové i dobrovolníci se starají o dva druhy lenochodů – lenochoda hnědokrkého a lenochoda krátkokrkého.

Proč se zde starají právě o mláďata? Stává se velmi často, že při kácení stromů se mládě na srsti matky neudrží a spadne na zem. Anebo matka zahyne a někdo mládě nalezne samotné v lese. Malý lenochod je zcela bezbranný, bez matky není schopen pohybu ani získávání potravy. Ale když se mu pomůže překonat prvních pár měsíců života, dokáže se do přírody vrátit úplně bez problémů.

PODÍVEJTE SE NA ON-LINE KAMERU Z LENOCHODÍHO SIROTČINCE!

A právě v tento okamžik nastupuje Sirotčinec. V Kostarice vznikl už před sedmi lety a stojí za ním lidé z města Aviarios. Těm se zdálo, že mrtvých lenochodů přibývá už nesnesitelně, a tak s pomocí především severoamerických sponzorů vybudovali tento sirotčinec.

Uvnitř může žít až 150 mláďat, ale většinou jich najednou není víc než 70. Než se lenochodi dostanou do přírody, musí se naučit konzumovat potravu a také mít dostatečně silné svaly – jinak by se na stromech neudrželi. A právě k tomu se skvěle hodí plyšoví medvídci. Nejde o nějaké citové vydírání na americké sponzory: plyšové zvířátko mladým lenochodům připomíná jejich matku a drží se ho zuby nehty. Takže u toho nejen vypadají neuvěřitelně roztomile, ale navíc si tak trénují uchopování a držení – tedy dvě dovednosti, které během života v divočině potřebují k životu nejvíc…