Následky silvestrovských oslav: Zvířata za ně často platí životem

„Divoká zvířata stresují hlasité výbuchy a ostré světelné efekty, které jsou průvodním jevem zábavní pyrotechniky. Při útěku vydávají zvířata velkou spoustu energie, kterou budou potřebovat v dalších zimních měsících,“ vysvětluje mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Ministerstvo životního prostředí proto počítá s tím, že zóny bez ohňostrojů v budoucnu rozšíří vedle parků i na území v chráněných krajinných oblastech. „Zákaz bude mít pozitivní vliv na přírodu, na volně žijící živočichy, na ovzduší ve městech a obcích, a už dnes je poměrně jasné, že i s ohledem na domácí mazlíčky by ho uvítala silná většina populace,“ vypočítává ministr životního prostředí Richard Brabec.

Umrznou nebo narazí

Podle ředitele České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeňka Vermouzka jsou noční oslavy doprovázené hlasitými ránami a záblesky obzvlášť nebezpečné pro ptáky, kteří v noci spí. „Rány je vyděsí, takže vyletí, ale protože ve tmě špatně vidí, naráží do překážek, jako jsou budovy a stromy. Mohou letět rychlostí 40 km/h i víc a náraz je tak pro ně smrtelný,“ vysvětluje Vermouzek. Další nebezpečí představuje zima. Ptáci totiž probuzením a snahou uletět spotřebují velké množství energie a ve snaze najít úkryt mohou umrznout.

Nejznámější jsou v případě ptáků úrazy vodního ptactva, především pak labutí. Ty vzlétají z vodní hladiny a často naráží do mostů či trolejí. „My pak nacházíme ptáky, kteří narazí do trolejí a spadnou na ten most, ale nenajdeme ptáky, kteří narazí do mostu a spadnou do vody,“ upozorňuje Zdeněk Vermouzek z ČSO. S tím souhlasí i Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy, která vítá vyhlášku regulující používání zábavní pyrotechniky na území hlavního města. Zákaz odpalování ohňostrojů a petard veřejností platí v přírodních parcích a chráněných územích, v okolí vodních toků, na ostrovech, přehradách, hrázích a v okolí trojské zoo.

Záchranná stanice sídlící v pražských Jinonicích má s následky silvestrovských oslav bohaté zkušenosti. V roce 2019 zasahovali její pracovníci během posledního prosincového večera u sedmi případů zraněných labutí, kdy jedna uhynula a další po příjezdu na místo nenašli vůbec. „Tenkrát jsem měla službu, když to začalo a viděla jsem, jak se celá Praha rozsvítila a začala burácet. Od setmění až do ranních hodin. Ta zvířata opravdu nemají kam utéct, je to šílené,“ komentuje hromadné odpalování ohňostrojů Zuzana Pokorná. „Někdo si řekne – sedm labutí, no Bože. Ale to je jen zlomek. Co všichni ptáci, kteří narazí do skel a umřou někde v křoví? O těch nikdo neví.“

Zapomenutá hospodářská zvířata

Následků oslav příchodu nového roku nejsou ušetřena ani hospodářská zvířata ve velkochovech, malochovech nebo v azylových farmách. Podle Ágnes Moravcsíkové z Oddělení etologie ve Výzkumném ústavu živočišné výroby (VÚŽV) bylo studiemi mnohokrát prokázáno, že u nich kvůli nadměrnému odpalování petard a ohňostrojů dochází ke snížení produkce (např. u dojnic) a zvyšuje se množství potratů. „Zvířata mají mnohem citlivější sluch, může jim to způsobit mnohem horší negativní prožitek než nám a může dojít i k trvalému poškození sluchu. Mohou se také zranit při snaze utéct, dochází u nich k úzkostem, které se projevují například třasem nebo vykusováním srsti,“ popisuje Moravcsíková.

Dalším faktorem, který může zvířata vyděsit, jsou vizuální efekty ohňostrojů. S tím má zkušenost i Klára Netušilová, která pečuje o zachráněná hospodářská zvířata na statku uprostřed středočeské vesnice. Na silvestrovskou noc se připravuje už tři dny předem, kdy začíná zvířatům posouvat čas krmení tak, aby se poslední prosincovou noc mohla zaměstnat jídlem. „Mám zatemněná okna, protože záblesky je děsí, rozsvícené světlo, puštěné rádio,“ popisuje Netušilová, která má v péči i několik psů. Hudbu doporučuje i Ágnes Moravcsíková z VÚŽV. „Tichá hudba může pomoci, stejně tak i přípravky na bázi feromonů. A když jsou zvířata zvyklá na konkrétního člověka, může pomoci i samotná jeho přítomnost.“

Klára Netušilová tráví Silvestr už řadu let tím, že se snaží zvířata udržet v klidu. „Když se na to člověk připraví a trvá to 2-3 hodiny, tak zvířata dokáže uklidnit, ale tohle začíná po setmění. Řešili jsme už i zaběhnuté psy kvůli petardám, co tady odpalují děti,“ popisuje zakladatelka hospodářského azylu s názvem Statek Radosti, která se na vesnici přestěhovala z Prahy. Z hlediska zábavní pyrotechniky však nevidí rozdíl. „Vesnice není o moc lepší než Praha. Sousedi se na to těší celý rok, dají za to spoustu peněz a vypadá to tady jako na Žižkově,“ líčí Klára Netušilová. Největší hrůzu má ale z tzv. lampionů štěstí, které už k ní na pozemek několikrát zaletěly.

Páníček je alfou i omegou

Na bujaré veselí doprovázené rachotem a světelnými efekty doplácí i domácí zvířata. Podle veterinární lékařky Anet Křesalové roste během této noci jak počet ztracených zvířat, tak počet napadených majitelů svými mazlíčky. „Zvířata reagují na zvuky zábavní pyrotechniky vesměs bázlivě, mají potřebu utéct nebo se bránit. Rizikovou skupinou jsou nemocná zvířata – kardiaci, epileptici. Ale i psům, kteří jsou cvičení např. v rámci obran na hlasité zvuky a rány, může takový zážitek, jako silvestrovské oslavy, ublížit,“ popisuje veterinářka, která se s tím během praxe sama setkala.

Majitelé domácích zvířat by přípravu na oslavy příchodu nového roku neměli podcenit. V první řadě je důležité zvířata náležitě označit, aby se v případě ztráty k majiteli vrátila co nejdřív. U psů i koček doporučuje Křesalová čipování – je však potřeba čip následně i zaregistrovat, bez toho je bezcenný. U psů je vhodné dát na obojek známku s kontaktem na majitele a při venčení používat dvojí jištění. Rozhodně není vhodné nechávat psy ani kočky poslední prosincový den na zahradě. Ohňostroje je mohou natolik vyděsit, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili nebo v panice vběhnou pod auto či se jinak zraní.

Nechlácholit, netrestat a jíst

Se zvládáním stresové situace může do značné míry pomoci i přístup majitele. „Když páníček slyší petardy, začne na to sám nadávat a už tohle zvíře stresuje – ono nevnímá, co majitel říká, ale jak to říká,“ vysvětluje veterinářka. Což souvisí i s přehnaným chlácholením, které si pes může vyložit jako pochvalu a člověk ho tak může v projevech strachu nechtě podpořit. Rozhodně by ale neměl přijít ani trest, například když se zvíře strachy pomočí. Anet Křesalová proto radí zlatou střední cestu. „Je nejlepší najít si se zvířetem klidné místo, zatemnit okna a zapnout televizi nebo rádio, kvůli přehlušení venkovního dění. A když majitel bude jíst, může to pomoci zvířeti se uvolnit, jídlo je totiž spojené s příjemnými pocity.“

Pokud přemýšlíte o podpůrných přípravcích, které pomohou vašemu zvířeti zvládat stres, můžete sáhnout po volně prodejných přípravcích, mezi které patří i feromonové obojky a difuzéry – tedy v případě, že zvíře netrpí respiračním onemocněním. „Potřeby zvířat jsou ale individuální, vždy je lepší to konzultovat s veterinářem. Dobré zkušenosti máme s kolostrálními bílkovinami a relaxačními aminokyselinami – je však potřeba začít s jejich podáváním několik dnů před Silvestrem,“ vysvětluje veterinární lékařka Křesalová.

Pokud je vaše zvíře extrémně úzkostlivé (např. pochází z množírny nebo bylo v minulosti týrané), můžete se se svým veterinářem poradit o podání léků na předpis. Ne všechny jsou ale vhodné. „Já jsem netušila, že v roce 2020 je ještě nějaký veterinář, který by byl schopný dát zvířeti na Silvestra Sedalin. Ten je určen pro nespolupracující zvířata, která je potřeba vyšetřit nebo přímo ošetřit. Pes vnímá, co se s ním děje úplně jasně, ale nemůže se hýbat. A to je na Silvestra peklo,“ zdůrazňuje Křesalová a dodává, že rozhodně nejsou vhodné ani lidské léky. „Mám zkušenost, že majitel dal malé čivavě na uklidnění dva diazepamy. Skončila na kyslíku, infuzích a spala více než 24 hodin.“