O čem sní chobotnice? Fascinující video ukazuje jejich barevné vize

Pokud sledujete ZOOM pravidelně, nemohli jste si nevšimnout, že o chobotnicích píšeme často a pravidelně. Tito fascinující tvorové v sobě kombinují tajemno, cizost a pronikavou inteligence. A stále znovu a znovu dokazují, jak málo toho o nich věda zatím ví a zná.

Teprve nedávno biologové zjistili, že chobotnice nemají jen jediný mozek, ale že mají vlastně malý mozek schopný fungovat částečně autonomně v každém z osmi ze svých chapadel. Jak vypadají duševní pochody takového organismu, je pro člověka z principu nepředstavitelné.

Osm chapadel plných intelektu

Chobotnice jsou schopné plnit řadu složitých úkolů, jako je třeba náročná manipulace s předměty, kterou nezvládají dokonce ani naši nejbližší příbuzní, lidooopi, ale současně žalostně selhávají v jiných úkolech, které dokážou banálně snadno plnit i ptáci. Jejich inteligence je zkrátka zcela jiná a cizí. Jenže nová pozorování naznačují, že chobotnice by s námi mohly mít přesto mnohé společné. A pozor, některé druhy jsou smrtelně jedovaté.

Ukázalo se například, že by mohly mít sny. Mořský biolog David Scheel studuje chobotnice celý život, často je přitom natáčí. Nedávno, když sledoval záběry spící chobotnice, kterou chová ve svém univerzitním akváriu, nemohl uvěřit uvěřit svým očím. Hlavonožec během spánku zuřivě měnil barvy, podívejte se na video:

Podle mořského biologa to vypadalo velmi podobně jako sny psů, kteří, jak jejich majitelé dobře vědí, často ve spánku předvádějí pohyby podobné běhu nebo lovu. Podobně se chovala i chobotnice: měnila barvy, jako by se pohybovala z místa na místo a přizpůsobovala tomu svou kamufláž. Profesor Scheel, který přednáší přírodovědu na univerzitě v Anchorage, takové chování u chobotnice pozoroval poprvé.

Pokud by se jednalo opravdu o sen, což zatím není jisté, znamenalo by to, že chobotnice jsou ještě úžasnější a chytřejší, než si vědci mysleli. Sny totiž doprovázejí jen ty nejinteligentnější tvory na Zemi – vyžadují totiž značnou mozkovou kapacitu, kterou by chobotnice teoreticky vůbec neměly mít.

Že mají sny, víme bezpečně jen o několika druzích zvířat, bez výjimky patří k těm nejchytřejším – jsou to psi, sloni a primáti.

O čem sní chobotnice?

Profesor Scheel se sice domnívá, že to sen u jeho chobotnice být opravdu mohl, má ale také několik dalších potenciálních vysvětlení. Například by se mohlo jednat o nějakou nemoc nebo projev něčeho zcela jiného, co zatím vědci u chobotnic neznají. Situaci komplikuje také fakt, že zmíněná chobotnice je výjimečná i ve více ohledech – profesor ji má v podstatě ochočenou. Zvíře podle něj rozeznává několik konkrétních lidí, reaguje na nejrůznější podněty a plní také mnoho úkolů v testech.

Tyto zvláštnosti, kdy je zcela asociální zvíře, jímž chobotnice přirozeně jsou, nucené interagovat s dalšími tvory (a navíc tak podivnými, jako jsou lidé), mohly vést ke změnám, které jsou zodpovědné za podivné noční chování.

Profesor Scheel by ho proto nyní rád prozkoumal ještě mnohem podrobněji; například by rád sledoval, jestli noční změny barev mají nějaký vzorec nebo napodobují něco, co se chobotnici stalo přes den předtím.

Text: Martin Kolář