Chameleon má jazyk rychlý jako blesk. Kořist nemá šanci

Chameleon má jazyk rychlý jako blesk. Podívejte se, jak ho vystřeluje po kořisti

Zázraky divočiny: Madagaskar S1 (2) - Hostina Chameleonů

Chameleoni nejsou pozoruhodní jen díky své schopnosti měnit barvu. Patří také mezi lovce, kteří dokážou zaútočit, aniž by se hnuli z místa.

Ve větvích otevřených nebo narušených lesů Madagaskaru najdeme až 70 cm dlouhého plaza, známého pro svou schopnost automaticky měnit vzhled. Chameleon obrovský je stromové zvíře, které má dokonalou kontrolu nad svým okolím. Velkýma očima vidí do všech stran nezávisle na sobě, aniž by mu překáželo jeho bočně zploštělé tělo. Na větvi se drží silnýma nohama, jehož prsty jsou zakončené do klíštěk a vyhlíží svou kořist.

6 Zobrazit galerii

Svou barvu mění chameleon podle prostředí

6 Zobrazit galerii

Chameleon při lovu Zdroj: iStock

Chameleon obrovský Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Chameleon je denní zvíře Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Svou barvu mění chameleon podle prostředí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Nejčastěji se vyskytuje ve větvích Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Chameleon obrovský dorůstá až 70 cm Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Chameleon při lovu Zdroj: iStock

Chameleon obrovský Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Chameleon je denní zvíře Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Svou barvu mění chameleon podle prostředí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Nejčastěji se vyskytuje ve větvích Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Chameleon obrovský dorůstá až 70 cm Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Komunikace pohybem

Chameleonovu potravu tvoří hmyz, bezobratlí či menší obratlovci. V pořadu Zázraky divočiny: Madagaskar uvidíte, jak různí chameleoni spořádají svou potravu pomocí dlouhého, vystřelovacího jazyka. Jakmile se objeví jiný predátor, třeba had nebo dravý pták, zahání jej nadmutím těla a syčením s rozevřenou tlamou. Nevyhrožuje ale naplano, v případě ohrožení dokáže i kousnout.

Čtěte také: Nejmenší plaz světa: Vědci objevili nový druh chameleona. Hrozí mu vyhynutí

Chameleon je samotářské zvíře, takže svou agresivitu uplatňuje i vůči svým souputníkům. Výjimku činí během páření. Samičku si namlouvá kývavými pohyby, a pak je na ní, jestli partnerovi dovolí další kontakt. Když partnera nechce, kýve se do stran a tmavě se zbarví. Pokud je svolná, nijak nereaguje a nechá samce, aby se přiblížil. Kopulace trvá zhruba 20 minut a ještě během 40denní březosti trpí samce ve své blízkosti. Jak se ale blíží doba porodu, začne jej odhánět a oba se vrátí ke svému samotářskému životu.

Zdroje: NSF / National Geographic