Hrůzná predikce budoucnosti: Jak to na Zemi může vypadat v roce 2070? Který kontinent dopadne nejhůř?

Údolí smrti, poušť Lút, Sahara. Tři místa, při kterých lidem vytane na mysli jediné slovo – teplo. První drží rekord nejvyšší naměřené teploty vzduchu. Druhé označily satelity NASA za vůbec nejteplejší místo na světě. Třetí snad ani nemá smysl popisovat. Přesto jsou tato místa pro obyčejné lidi něčím vzdáleným, pouhým pojmem, nanejvýš pak turistickou atrakcí. Ovšem za padesát let může být všechno jinak.

Míst, jaká jsme vyjmenovali, může být na Zemi mnohem víc a podle studie amerických, čínských a evropských vědců tím přijdou přibližně 3 miliardy lidí z předpokládaných devíti o místo vhodné k životu. Globální oteplování má podle nejextrémnějších předpovědí způsobit nárůst oblastí, které jsou vystaveny průměrným ročním teplotám vyšším než 29 °C, a to ze současných 0,8 % povrchu Země až na celou jednu pětinu.

NEW: How liveable could earth be in 2070?

I worked with @sdbernard and @Dan_Clark5 to map different climate models and population projections across six continents to answer that question, and the results are deeply concerning... 🌍🌡️🏜️https://t.co/q5ovCd8bqk pic.twitter.com/yNAh4eQWnQ

— Sam Joiner (@samjoiner) November 1, 2021

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své přelomové zprávě hodnotící klimatické změny stanovil tři různé klimatické scénáře a tři populační prognózy. Aby bylo možné si představit, jak se bude na Zemi žít v roce 2070 podle těchto scénářů, spojil deník Financial Times populační prognózy s jednotlivými klimatickými modely a zmapoval je na šesti kontinentech.

Stát se může všechno

„Příslušné modely byly vyvinuty bez zohlednění vzájemné zpětné vazby,“ vysvětlila Ťing Kao, odborná asistentka geoprostorové datové vědy na Delawarské univerzitě. To znamená, že modely sice zahrnují vývoj společenských trendů, ekonomického rozvoje, správy veřejných věcí i dalších souvisejících aspektů, ale nezohledňují, jak budou lidé na klimatické změny reagovat. Proto jde o idealizované budoucí scénáře, jak bývá v podobných studiích obvyklé, a všechny z nich jsou možné. Někdy ovšem odrážejí extrémní případy, takže použití několika značně odlišných scénářů dohromady pomáhá zachytit rozsah nejistoty.

„Dobrou zprávou nicméně je, že tyto dopady lze výrazně omezit, pokud se lidstvu podaří omezit globální oteplování,“ uvádí spoluautor studie Tim Lenton, odborník na klima a ředitel Institutu globálních systémů na univerzitě v Exeteru. Zdůrazňuje, že většina lidí žije ve velmi úzkém pásmu průměrných ročních teplot 11–15 °C a navzdory všem inovacím a migracím v těchto klimatických podmínkách zůstávají po několik tisíc let. „Tato nápadně stálá klimatická oblast pravděpodobně představuje zásadní omezení toho, co lidé potřebují k přežití a prosperitě,“ uvádí profesor Marten Scheffer z Wageningenské univerzity, který výzkum koordinoval se svým čínským kolegou Čch' Sü z univerzity v Nan-ťingu.

Evropa

Začněme naším kontinentem, který by měl podle projekcí IPCC dopadnout ze všech světadílů nejlépe. Má jít o jediné místo, kde teplota nepřesáhne onu vytyčenou hranici roční průměrné teploty nad 29 °C, což ale z druhé strany neznamená, že se globální oteplování Evropy nedotkne. Rozsáhlé oblasti Skandinávie, východní Rusko a země sousedící se Středomořím by mohly očekávat nárůst teplot až o 5°C do roku 2070, a to podle nejhoršího ze tří předložených scénářů.

Severní Amerika

Podle nejextrémnějšího scénáře by se do roku 2070 výrazně oteplily jižní státy USA, zejména ty, které sousedí s Mexickým zálivem. Střední Amerika by nesla hlavní tíhu zvýšených teplot a až 20 milionů lidí by zde žilo při průměrných ročních teplotách 29 °C. Velké části Kanady a Aljašky pod polárním kruhem by se do roku 2070 oteplily. Tyto oblasti jsou ale nyní z velké části neobydlené a předpokládá se, že to tak zůstane i bez započtení případné migrace.

Jižní Amerika

Rozsáhlé oblasti amazonského deštného pralesa v Brazílii spolu s okolními zeměmi Peru, Kolumbií a Venezuelou by byly podle nejextrémnějšího scénáře do roku 2070 kvůli vysokým teplotám prakticky neobyvatelné. Tyto podmínky by postihly přibližně 59 milionů lidí, což je asi 12 % předpokládané populace kontinentu.

Afrika

Předpokládá se, že africká populace zažije populační explozi ve všech scénářích společného socioekonomického vývoje a zdvojnásobí se z 1,2 miliardy na téměř 2,4 miliardy lidí. Subsaharská země Nigérie se pravděpodobně do poloviny tohoto století stane třetí nejlidnatější zemí světa a předstihne tak USA. Její největší město Lagos by se podle druhého ze tří scénářů stalo v roce 2075 s 61,5 miliony obyvatel největším městem na světě. Těmito extrémními teplotami by trpělo asi 81 % předpokládané populace Nigérie, která má mít přibližně 477 milionů obyvatel. To by mohlo přinutit obrovské množství lidí k migraci, ale je velmi obtížné to předpovědět.

Asie

Předpokládá se, že počet obyvatel Asie do roku 2070 vzroste na více než 5 miliard a že ve velkém počtu zemí bude průměrná roční teplota přesahovat 29 °C. Nejhůře by byla postižena Indie, kde by počet obyvatel mohl dosáhnout 1,6 miliardy a více než polovina z nich by byla vystavena tomuto extrémnímu horku. Téměř celé Spojené arabské emiráty a Kambodža by se rovněž staly neobyvatelnými, včetně hustě osídlených oblastí jižního Vietnamu a východního Pákistánu.

Oceánie

Extrémní horka v Oceánii by se omezila na převážně neobydlené oblasti Nové Guineje a severní Austrálie, přičemž většina obyvatel Austrálie by zůstala situována převážně podél jižního a východního pobřeží. Ačkoli studie IPCC vyvodila paralely v potřebě řešit klimatické změny s bezprecedentní reakcí na pandemii, poznamenává, že jakmile se rozsáhlé oblasti planety rozpálí na sotva přežitelnou úroveň, nenastane žádná úleva. „Nejenže by to mělo zničující přímé dopady, ale společnosti by se tak staly méně schopnými zvládat budoucí krize, jako jsou nové pandemie. Jediné, co tomu může zabránit, je rychlé snížení emisí uhlíku,“ uvádí zpráva.