11. února 2019 06:00

Elektrárna u pobřeží Izraele má nečekané příznivce – žraloky

Masivní elektrárna na první pohled nemůže poskytnout nic, co by mohlo zajímat mořské tvory. Žraloci si to ale nemyslí.

Žraloci mají rádi teplo?

Teplá voda, která z elektrárny proudí do moře, láká hejna žraloků ohrožených nadměrným rybolovem ve Středozemním moři. U Hadery se teď shromažďují nejen žraloci, ale také zvědaví turisté.

Žraloci hnědí a žraloci velrybáři se v moři poblíž Hadery objevují dlouho, vědci je ale začali systematicky studovat až před dvěma lety. Jeden z expertů Aviad Scheinin považuje přítomnost stovek těchto mořských predátorů výlučně ve vodách Hadery za vzácný jev.

"Překvapuje nás na tom fakt, že zde pro ně není přirozené prostředí... nic podobného v okolí neuvidíte. Ty podmínky vytvořil člověk a patří k nim nejenom ta elektrárna, ale také stále teplejší voda ve Středozemním moři," řekl agentuře AP Scheinin, který vede výzkum žraloků na vědecké stanici zřízené univerzitou v Haifě.

Klimatické změny, které se projevují ve Středomoří, jsou pro žraloky výhodné. V teplé vodě prospívají, protože podle vědců takové prostředí stimuluje jejich metabolismus, zlepšuje se v něm jejich dýchací cyklus a usnadňuje rozmnožování.

10 stupňů tepla navíc

"Vypadá to logicky, ale je to stále velmi tajemné," říká Alen Soldo ze skupiny specialistů zabývajících se žraloky v rámci mezinárodní unie na ochranu přírody, která sídlí ve Švýcarsku. Soldo se domnívá, že k Hadeře žraloky láká teplota vody, která je o deset stupňů vyšší než ve zbytku Středozemního moře. V zimě sem připlovají z hlubších a studenějších vod. Jiné důvody zatím jasné nejsou. "Víme pouze, že žraloci mají tuto vodu rádi, ale proč přesně sem připlouvají, s jistotou říci nemůžeme," sdělil Soldo.

Neví o žádném jiném případu shromažďování žraloků v blízkosti elektráren mimo tento, ale ve Středozemním moři jsou i jiná místa s výskytem většího množství těchto paryb. Jsou to korálové útesy poblíž Bejrútu, kam žraloky zřejmě táhne slanost vody a také její vyšší teplota.

Podle vědců nebylo Středozemní moře nikdy teplejší. Důvodem jsou nejenom klimatické změny, ale také rozšíření Suezského průplavu, což znamená, že se středomořská voda otepluje vodou z Rudého moře, jež patří k nejteplejším na světě.

Podle studie otištěné loni na podzim v odborném časopise Nature Climate Change zvyšují klimatické změny teplotu Středozemního moře každých deset let o 0,4 stupně Celsia. Středomoří se tak řadí k regionům, kde se klimatické změny projevují nejvýrazněji. "Zimy už nejsou tak chladné jako v minulosti a žraloky už tak neomezují. Do východní části Středozemního moře připlouvají stále nové druhy a jejich počet se tam zvyšuje," podotýká Scheinin.

Při své nedávné plavbě na výzkumném člunu vypnula posádka motor, nechala se unášet proudem vody vypouštěné z elektrárny a pátrala po štíhlých stínech v tyrkysové vodě. Najednou se voda zčeřila a posádka začala jednat. U boku člunu se objevil metr a půl dlouhý žralok hnědý zapletený do lan. Vědci se k němu sklonili a než ho vyprostili, umístili mu na ploutev senzor, který jim umožní sledovat další pohyb zvířete.

Nejvíce dosavadních informací o žralocích pochází z úlovků, a to se snaží haifská skupina změnit systematickým shromažďováním dat o ohrožených druzích žraloků ze Středozemního moře. Od 50. let se tamní populace ztenčila o 90 procent. Podílel se na tom nadměrný výlov daný poptávkou a umožněný laxními zákony v zemích jako je Libanon či Sýrie. Snížení počtu predátorů znamená narušení rovnováhy celého mořského ekosystému.

"Odstraníte-li některý druh na vrcholu tohoto systému, zkolabuje celý potravinový cyklus. Mohou se prosadit nové druhy a začít lovit něco, co je důležité pro člověka. Může to znamenat zánik některých forem života," vysvětluje Soldo.

Žraloky se hemžící voda u Hadery vyvolala zájem i mezi turisty. Izraelští ochranáři a také městské úřady se podíleli na vybudování pozorovacího centra, v prosinci zahájili přednášky o chování žraloků a jejich ochraně. Studium chování žraloků se může podle Scheinina stát zvěstováním toho, co se stane s dalšími druhy, když se vody i v jiných oblastech oteplí tak, jak se to nyní děje ve Středozemním moři.

Text: ČTK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom