Hrozí Česku další tornádo? U Hradce Králové natočili větrný vír

Česko čeká o víkendu výrazná změna počasí. Po pátečních extrémně vysokých teplotách, které místy atakovaly 30 °C, se podle meteorologů večer a v noci na sobotu vyskytnou ojediněle silné až velmi silné bouřky. Doprovázet je budou zejména nárazy větru kolem 70 až 90 kilometrů v hodině, dvoucentimetrové kroupy a krátkodobé srážkové úhrny kolem 35 milimetrů. Nejhůře zasažen bude západ a sever Čech. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), podle nějž bouřky v sobotu zeslábnou.

Nejde o jediné výkyvy počasí z poslední doby. Obyvatelé východních Čech v podvečer 17. května 2022 fascinovaně sledovali vzdušné víry, z nichž jeden se měl proměnit v malé tornádo. „Objevily se dokonce dva větrné víry, šlo o výrazné tromby. Už máme hlášení, že se skutečně jedna dotkla země a podle zahraniční klasifikace ji můžeme označit za tornádo. Česká klasifikace je přísnější, musí dojít k poškození lesního porostu nebo něčeho jiného. To zde nebylo,“ uvedla pro CNN Prima NEWS meteoroložka z Českého hydrometeorologického ústavu Tereza Matušková.

Tromba, nebo tornádo?

Větrné víry natočila řada pozorovatelů a mnozí se svými záběry pochlubili na sociálních sítích. „Zpracoval jsem video formování tromby jihovýchodně od Hradce Králové, video je desetkrát zrychleno,“ okomentoval své záběry Michal Chrudimský, který výsledek publikoval na facebookovém profilu Amatérská meteorologie pro veřejnost.

Tromby jsou víry v atmosféře s jinou než horizontální osou a průměrem řádově jednotek, desítek a někdy i stovek metrů. Velké tromby, které vznikají ve vyšších vrstvách atmosféry v horkém nestabilním vzduchu, jsou vázány na oblaka druhu cumulonimbus a mohou se spustit k zemi a způsobit zkázu ve směru svého pohybu. V takovém případě mluvíme o tornádu.

Zničující síle čelila Morava

Nejsilnější tornádo v novodobé historii na našem území zasáhlo jižní Moravu 24. června 2021 kolem 19:20 večer a silou a rychlostí větru kolem 90 m/s odpovídalo 4. stupni takzvané Fujitovy stupnice. Tu vytvořil v roce 1971 japonsko-americký meteorolog T. T. Fujita na základě vyhodnocení destruktivních účinků větru, protože měření rychlosti větru v samotném tornádu je prakticky neuskutečnitelné.

Čtvrtý stupeň Fujitovy stupnice předpokládá těžké škody, kdy jsou železobetonové budovy významně poškozeny, zděné a kamenné budovy těžce a většinou neopravitelně poškozeny, méně pevné budovy zcela srovnány se zemí a trosky nejchatrnějších budov rozptýleny do značné vzdálenosti od svých základů. Auta jsou při takto silném tornádu unášena vzduchem těsně nad zemí nebo rolována na velké vzdálenosti. Z létajících trosek vznikají velké a těžké „projektily“ a pahýly stromů jsou zcela zbaveny kůry.

Mapu výskytu tornád, vodních smrští, downburstů a dalších příbuzných jevů najdete na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, kde je také můžete rovnou nahlásit.

ZDROJ: Český hydrometeorologický ústav