Šlechtěním změnil člověk psům mozek
Dokonalý hlídač, lovec, mazlíček nebo oddaný pomocník. Každé psí plemeno je jiné a není to náhoda. Tisíciletí šlechtění se podepsala nejen na vlastnostech psů, ale i na anatomii jejich mozku.
Více než 15 000 let, během kterých člověk šlechtí psy, přineslo své ovoce. Snad žádný jiný živočišný druh nemá tolik fyzických variací jako právě pes. Teď navíc vědci přišli s tím, že kromě různých tvarů těla, barev a chování, změnili lidé psům i strukturu jejich mozku.
Odhalila to studie biologů z Harvardské univerzity, která na začátku září vyšla v časopise The Journal of Neuroscience. Ta se opírá o snímky z magnetické rezonance 62 psů třiceti tří různých plemen. Výzkumníky zajímalo, jestli různá plemena mají i odlišnou strukturu mozku. A pokud ano, co je příčinou rozdílů. Je to velikost psa, tvar hlavy nebo něco, co souvisí s jejich povahou?
Na snímcích psích mozků se biologové zaměřili na oblasti, které mezi jednotlivými plemeny vykazovaly nejvíc rozdílů. Na základě nich pak vytvořili mapy šesti nervových sítí, z nichž každá odpovídala nějaké funkci, například čichu nebo pohybu. A zjistili, že tvar těchto sítí výrazně koreluje s povahovými rysy, které jsou jednotlivým plemenům vlastní.
“Zdá se, že některé z anatomických variací mozku má na svědomí člověk, který psy vyšlechtil k různým účelům: aby lovili, hlídali nebo naháněli stáda“, uvedla Erin Hecht, jedna z autorek výzkumu.
Jiní odborníci jsou ale při hodnocení výsledků výzkumu zdrženlivější. Ani jeden ze psů, kteří byli zařazeni do výzkumu, se aktivně nevěnoval tomu, k čemu byl původně vyšlechtěn. Naopak, všichni byli vesměs domácí mazlíčkové. Snímkování jejich mozku navíc neprobíhalo při vykonávání úkolu. To všechno mohlo mít na interpretaci vliv.
Studie harvardských biologů je tak spíše prvním krokem k dalšímu prozkoumávání tajů psího mozku a odlišností v chování těchto zvířat.
Zdroj: The Washington Post