VIDEO: Na Sumatře žije posledních 7000 orangutanů. Ničí je pytláci a palma olejná

Posledních 7000 orangutanů sumaterských na světě žije volně v málo přístupném ekosystému Leuser v severním cípu Sumatry. Jejich nepřítelem jsou rozšiřující se plantáže palmy olejné i hrabivost lidí snažících se chytit a ochočit mládě orangutana a nabídnout ho k prodeji. Přitom právě vztah orangutaní matky k jejímu mláděti je mezi lidoopy zcela výjimečný – o mládě se stará sama a to až do jeho 12 let. Déle v péči matky zůstává jen dítě člověka. Nesnáze, kterým musí čelit zmenšující se populace „lesních lidí“, sledujte v dokumentu Poslední ráj orangutanů na Primě PLAY.

„Orang utan“, malajsky lesní muž, žil kdysi na celé ploše Jávy a Sumatry. Dnes je orangutan sumaterský (Pongo abelii) podle mezinárodní klasifikace kriticky ohroženým druhem. Posledním rájem těchto svérázných lidoopů je tak svébytný ekosystém Leuser v severním cípu Sumatry v indonéské provincii Aceh o rozloze přes 2,6 milionu ha. Kromě orangutanů je útočištěm i dalších vzácných druhů, jako je slon sumaterský, nosorožec sumaterský nebo tygr sumaterský.

Přesto jsou orangutani častým cílem obchodníků se zvířaty, kteří loví hlavně mláďata. Přitom musí přemoci samici, která své mládě brání doslova do posledního dechu. Obchodníci prodávají mláďata dál jako domácí mazlíčky. Kupci se ale o malého orangutana velmi často nedokážou postarat a zbaví se ho. Odložené mládě orangutana v následujícím videu mělo štěstí, že skončilo v karanténním středisku sloužícím jako přestupní stanice na cestě zpět do přírody.

Odborníci mluví o těchto orangutanech jako o uprchlících. Jejich vlast byla zničena mýcením lesa a přišli o rodinu. Nicméně přežili a mohou si hledat nový domov.

Prokletí palmy olejné

Oblast Leuser zahrnuje dva rozsáhlé horské hřbety včetně nejvyšší hory Mount Leuser (3455 m), dvou velkých sopek, tří jezer a více než devíti velkých říčních systémů. Kromě toho, že poskytuje útočiště orangutanům, jsou na ekosystému Leuser přímo závislé čtyři miliony lidí z hlediska vodních zdrojů, kontroly záplav, regulace klimatu a omezení šíření škůdců.

Přesto byly prostory původního tropického lesa v této části Sumatry většinou zdecimovány, aby zde vznikly plantáže olejných palem (Elaeis guineensis). Palmový olej obsahuje polovina všech produktů pro domácnost od parfémů a pracích prostředků po burákové máslo. A je i důležitou složkou při výrobě biopaliv. Díky rychlému odlesňování se dnes Indonésie řadí mezi největší producenty skleníkových plynů na světě.

Dospívání v bažinách

Na pozorování posledních životaschopných společenství orangutanů v jejich přirozeném prostředí se v Acehu specializuje monitorovací stanice Suaq Balimbink. Je umístěna v bažinách Kluet, což dává orangutanům větší šance na přežití. Průchod močálem je extrémně náročný a je vcelku pochopitelné, proč se většina místních obyvatel pohybuje po stromech.

Orangutani jsou na stromech závislí stejně jako lidé na pevné zemi. Na stromech spí a hledají potravu, stromy jim poskytují ochranu před dravci. Na rozdíl od ostatních lidoopů nežijí orangutani ve striktních společenských skupinách a výchova mláďat závisí výhradně na matkách.

Samice orangutana má vždy jen jedno mládě a to jednou za 8–10 let. Mezi savci jde o nejdelší období mezi jednotlivými porody. Až do svých 12 let není orangutaní mládě připraveno na to, aby se samo vydalo volně žít. Kromě lidí tak mají orangutani ze všech lidoopů nejdelší dětství. Díky tomu mají na druhou stranu dost času naučit se vše, co budou potřebovat pro samostatný život.

Nesnáze, kterým musí čelit zmenšující se populace orangutanů, sledujte v dokumentu Poslední ráj orangutanů na Primě PLAY.

(mih)