Superstrom: Africká akácie má 60 metrů dlouhý kořen, ocelové trny a kyanidové plody

Jihoafrická poušť Kalahari čeká na déšť až osm měsíců, ale když nakonec zaprší, nejde o žádnou potopu. Ročně tu naprší jen kolem 350 mm vody, takže přežít zde dokáže jen specializovaná skupina živočichů a rostlin. Největším místním organismem je bezesporu stromová akácie – má tak hluboké kořeny, že není závislá na dešti. Její hlavní kořen je dlouhý až 60 metrů a dosáhne přes vrstvu písku až ke spodní vodě. Pro Afriku, kde více než třetinu plochy pokrývají pouště, je akácie poskytující stín, květy a výživné plody skutečným požehnáním.

I přizpůsobivá africká akácie (Vachellia erioloba) čeká na déšť, aby mohla svou energii soustředit do tvorby nových plodolistů. O své mladé plody se nemusí bát – nikdo je nejí, protože obsahují kyanid. Jedovatá látka se během trávení uvolní v žaludku zvířete a naruší schopnost krve nést kyslík, což způsobí, že se zvíře udusí. Strom ale nechce zabít zvířata, která se pokoušejí jíst jeho plody. Koncentrace kyanidu způsobí jen nevolnost a naučí zvíře, aby se plodů nedotýkalo, dokud nedozrají.

Vědí to i žirafy, které se za tisíce let evoluce poučily a raději se instinktivně akácii vyhýbají, když jsou její plody ještě malé. Jedí jen listy nebo spásají jiné stromy. Kdyby ale kyanid nestačil na odrazení těch nejpaličatějších zvířat, akácie má dlouhé, ostré trny, které by propíchly pneumatiku velkého auta. S každým obranným mechanismem, který se u až 17 metrů vysokého stromu vyvinul, si ale žirafy umějí poradit po svém. Jejich zručný jazyk má hrubý povrch, kterému nevadí ani dlouhé trny, i když se žirafy snaží spásat listy, aniž by se jich dotkly.

Největší ptačí stavby na světě

Snovači pospolití, kterým akácie poskytuje oporu pro jejich hnízda, plody nejedí – živí se hmyzem. V korunách akácií si staví superobydlí, která jsou největšími ptačími stavbami na světě. Každý pár ptáků je zodpovědný za vybudování a udržování vlastní hnízdící komory. Vyklenutá střecha akácie funguje jako izolace. Když se venkovní teploty pohybují kolem 30 stupňů Celsia, uvnitř hnízda je stálých 18 až 23 stupňů. Ve dne, v noci, v zimě i v létě.

Když je venku 45 stupňů

Kalahari leží na obratníku Kozoroha na jižní polokouli. Na pouště dopadá mnohem víc slunečního záření než na jiná místa na zemi, protože je tu méně atmosférických poruch a méně rostlin, které by absorbovaly sluneční energii dřív, než pronikne do písku. Proto se povrch pouště rozpaluje až na 70 stupňů Celsia a vzduch má teplotu přesahující 45 stupňů.

U místních rostlin a zvířat se vyvinuly důmyslné adaptace na vysoké teploty. Musejí najít kompromis mezi tím, kolik vody obětují na ochlazení a jak moc mohou nechat vystoupat svou tělesnou teplotu. Akácie minimalizuje účinky žhavého slunce tak, že zavře malé lístky a vystavuje paprskům co nejméně povrchu.

(mih)