Výroba kokainu v pralesních podmínkách? Seriál Narcos vysvětlení poněkud ošidil, ale nelhal

Narcos: potřebujeme listy, kyselinu, čpavek a benzín...

„Moje továrna je malá, ale velice výkonná. Na drcení listů mám nejraději děti, protože mají malé nohy. Petrolej oddělí drogu od listu. A támhle se destiluje v kyselině sírové. Pak se naseká a smíchá s benzínem. Potom se to v podstatě hotové vyndá z kapaliny a suší a suší a suší. K získání pasty se používá čpavek,“ říká Šváb, výrobce kokainu, který se stal dodavatelem Pabla Escobara, kokainového krále v Kolumbii.

Představte si, že máte všechny základní výše popsané suroviny. Bez znalosti pracovního postupu jste v podobné situaci, jako když máte vajíčka, mouku, kvasnice, mléko… ale nemáte postup prací, aby na konci výrobního procesu byl dort. Respektive kokain, který vás, pokud to přeženete, může zabít.

… aby na konci byl kokain

Zatímco listy koky (rostlina se správně jmenuje rudodřev koka, Erythroxylum coca) se v Jižní Americe běžně žvýkají pro snížení únavy, kokain je znám jako tvrdá, stimulující a návyková droga. Nelegální. Listí rudodřevu se dá sklízet několikrát ročně, podle lokality 4–6 krát. Samotné listy snižují únavu, pocit žízně, ale třeba i účinky horské nemoci. Samotný kokain je benzoylekgoninmetylester získaný několika etapami laboratorního zpracování. Syntetická výroba sice možná je, ale je natolik drahá a ekonomicky nevýhodná, že by na ní nikdo rychle nezbohatl. A o rychlé bohatství v drogovém byznysu jde. Základem je tropanový alkaloid rudodřevu. Zní to složitě, nicméně nemusíte být chemik se znalostmi správného chemického názvosloví. Bolivijský prales sice živí chemiky zabývající se „čistotou“ kokainu, ale mnohem víc dělníků zabývajících se výrobou, kteří chemii rozhodně neholdují.

Výše uvedený citát ze seriállu Narcos skutečně popisuje výrobu bod po bodu. Sklizeň listí není nijak náročná na znalosti, jeden hektar plantáže rudodřevu vydá cca 285 kg listí. Nejprve je nutno listy polámat. V Narcos to dělaly děti šlapáním, běžný postup je třeba rozsekat listí strunovou sekačkou a smíchat s vápnem. Tím se „vytahují“ potřebné alkaloidy. Následně se směs promývá benzínem, vzniklá směs se vymačkává a nechá reagovat s kyselinou.

Výroba kokainu v číslech

Pro výrobu "pouhých" 100 kg kokain hydrochloridu, tedy zcela čistého, který na ulici nekoupíte, je zapotřebí 15 000–40 000 kg listů koky, 3650 litrů benzínu, 137 litrů kyseliny sírové, 40 litrů chlorovodíku, 40 kg uhličitanu draselného a 455 hydroxidu vápenatého. To už na domácí samovýrobu je přece jen trochu moc.

List, který koupíte legálně, má obsah kokainu okolo 0,7 %, ovšem vzniklá pasta ho má kolem 50 %. Z hlediska finanční výtěžnosti, ale i účinků a rychlost závislosti to dostává úplně jinou úroveň. K výrobě 2,5 kilogramů pasty je potřeba jedna úroda ze zhruba z šesti hektarů rudodřevu a nepříliš sofistikovaná dílna. Klidně v pralese. V Česku si kokain hned tak nevyrobíte, protože rudodřev české podmínky nezvládá. Ale kdybyste ho přece jen chtěli vidět, tak jeden roste v botanické zahradě v Troji ve skleníku Fata Morgana hned vedle jezírka.

Text: Topi Pigula