11. května 2022 15:00
Adam Vala

Slavný detektiv Vidocq přinesl revoluci kriminalistiky. Sám byl zločincem, vrahem a dezertérem

Trailer filmu Vládce Paříže

Eugène François Vidocq dnes patří mezi nejikoničtější detektivy historie. Sám přitom začínal jako zločinec a byl dlouhá léta problematický.

V roce 1775 se narodil muž, který se souhrou osudu stal zakladatelem moderní kriminalistiky. Eugène-François Vidocq měl přitom nakročeno ke zcela opačné kariéře, když více než třicet let kráčel po cestě zločinu. Skrývat se před zákonem a být neustále na útěku však Vidocqa unavilo natolik, že se při dalším ze svých zatčení rozhodl nabídnout policii své služby – nejprve výměnou za propuštění a později v rámci další spolupráce. Protože Vidocq sám nejlépe věděl, jak pracuje mysl zločince, byl ve snaze potírat kriminální činy velmi úspěšný a ze svých prohřešků se plně vykoupil.

Nespoutané mládí

Eugène-François Vidocq se narodil 24. července 1775 do bohaté a vzdělané rodiny jako třetí dítě z budoucích šesti. Jeho mládí bylo značně divoké, pravděpodobně i kvůli snaze vzdorovat otci a dokázat mu, že může stát sám na vlastních nohou. S morálkou a disciplínou si mladý Eugène-François hlavu příliš nelámal, což dokazují i první malé krádeže, jejichž hlavní motivací bylo obstarat si peníze.

Tímto způsobem odcizil například rodinné stříbrné talíře, za což byl následně uvězněn na dobu 14 dnů. Bez ohledu na to, že v průběhu výkonu trestu zjistil, že jej udal vlastní otec, nepřimělo to Vidocqa zkrotnout a ve své kriminální činnosti pokračoval i nadále.

Na svém kontě má krádež rodinných peněz, spoustu menších podvodů, zřejmě nechtěné zabití instruktora šermu a potyčku s nadřízeným důstojníkem, když v sedmnácti letech vstoupil do francouzské armády. Protože velitele uhodil do tváře, automaticky mu hrozil trest smrti, kterému však díky dezerci unikl a vrátil se domů. Od té chvíle ale byl přinucen se skrývat pod falešnou identitou, což Vidocqa nakonec dostihlo.

Unaven a rezignován se ve 34 letech rozhodl, že je s dráhou zločince konec a při jedné z loupeží se nechal vcelku ochotně zatknout policí. Do určité míry mu pomohlo tehdejší bouřlivé období v rodné Francii, která byla zmítána revolucí, během níž byl prostor k úvahám nad změnami a novinkami.

Spolupráce s policií

Vidocq policii nabídl, že jí sdělí informace o některých kriminálnících, o nichž sám věděl, výměnou za to, že jej pustí. Nehodlal se však kvůli popsaným okolnostem opět vrhnout vstříc zločinu, ale chtěl s policií i nadále spolupracovat a uplatnit své zkušenosti při hájení zákona. Spolupráce nakonec vyústila v založení speciální složky Brigade de Sûreté – předchůdce Francouzské národní policie – která měla předcházet zločinům, případně se snažit zločince dopadnout a přinutit je se vzdát.

Specialitou Vidocqovy složky byla práce v přestrojení a všeobecné postupy, které dodnes uplatňují tajné jednotky policie. Brigade de Sûreté začínala s pouhými čtyřmi operativci, kteří byli schopní infiltrace do pařížského podsvětí, stejně jako tréninku nových agentů. Nakonec jich Brigade de Sûreté měla téměř třicet a všichni byli rekrutováni výhradně z řad bývalých zločinců, a to včetně žen.

Byla to právě Sûreté, která dokázala po revoluci významně snížit pařížskou kriminalitu a zasloužit se o větší klid v ulicích zmítaných nepokoji a zločiny páchanými i za bílého dne. Čím byl rovněž Vidocqův přístup unikátní, je využívání nejmodernějších postupů, které dodnes patří k základům policejního vyšetřování. Vidocq a jeho agenti byli schopní snímat otisky na místech činu a porovnávat je se záznamy v databázi. Dokázali odlévat sádrové odlitky stop, zabývali se balistikou, vedli podrobné záznamy a pečlivě zabezpečovali místa činu, aby nedocházelo k manipulaci či znehodnocování důkazů.

Dodnes jsou proto Vidocq a jeho postupy – uplatňované ať už v rámci působení Brigade de Sûreté, nebo během jeho kariéry soukromého detektiva v první kanceláři podobného druhu – považovány za jeden z největších pokroků v dějinách kriminalistiky a podobně jako v lékařství, vojenství či jiných vědách se řadí k „otcům zakladatelům“.

Pozoruhodné je, že postupy staré přes 200 let jsou dodnes stále platné a hlásí se k nim policisté po celém světě. Kolem jména slavného detektiva a policisty se navíc v roce 1990 seskupilo společenství forenzních expertů, agentů FBI, vyšetřovatelů a detektivů, které se pod hlavičkou Vidocq Society zabývá na pravidelných mítincích nevyřešenými případy v duchu motta svého vzoru: „Veritas Veritatum – Pravda generuje pravdu“.

Zdroj: E. F. Vidocq: Z galejníka policejním náčelníkem

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský