Proč začali lidé jíst šneky? Pravěká záhada má vysvětlení!

Pravěcí obyvatelé Španělska patrně konzumovali šneky už asi před 30 000 lety, tedy asi o 10 000 let dříve než obyvatelé jiných středomořských oblastí. Vyplývá to ze studie zveřejněné v novém vydání časopisu PLOS ONE.

Nález, který patrně nepotěší francouzské gurmány, pochází ze španělské lokality Cova de la Barriada na východě Pyrenejského poloostrova. Vedoucí archeologického týmu Javier Fernández-López de Pablo a jeho kolegové zde na třech místech objevili větší množství pozůstatků skořápek suchozemských měkkýšů druhu iberka stepní (Iberus alonensis). Ulity pocházely z různých časových období, nejstarší z nich byly datovány do doby před 30 000 lety.

Společně s ulitami tu byly odkryty i paleolitické kamenné nástroje a pozůstatky zvířat, která byla zřejmě také součástí jídelníčku tehdejších lovců a sběračů. Maso bylo – podle interpretace nálezové situace – opékáno v jantaru z borovice a jalovce při 375 stupních Celsia.

Vědci upozornili na to, že zdejší lidé si pro konzumaci vybírali konkrétní druh hlemýžďů a jejich ulity poté shromažďovali na místech k tomu určených.

Při analýze si badatelé všímali také stavu těchto ulit, fosilizačního procesu a stáří šneků v době smrti podle velikosti jejich ulity. Převažovali zde dospělí jedinci starší než 55 týdnů.

Autoři považují svá zjištění za přínos k poznání stravování lidí v období mladého paleolitu a dodávají, že v sousedních oblastech Středomoří je doložena konzumace hlemýžďů teprve před 20 000 lety.

ČTK