Předchůdci dlouhokrkých sauropodů nejspíš chodili po dvou

Dinosauři na dvou

Jako sauropody označujeme příslušníky velké skupiny býložravých dinosaurů, kteří naši planetu obývali od konce triasu (asi před 210 miliony lety) do konce druhohor (asi před 66 miliony lety). Vyznačovali se značnou velikostí, mohutností i váhou a zvláště pak dlouhým krkem a ocasem. Jejich mozek byl v poměru k velikost těla malý. Není tedy divu, že kvůli rozložení značné tělesné váhy byli tito živočichové tzv. kvadrupední. Jinými slovy chodili po všech čtyřech končetinách. V průběhu jejich dlouhého vývoje to však nemusela být pravda a nejspíš se objevili i bipední sauropodi. Upozorňuje na to nová studie publikovaná 20. května 2019 v Scientific Reports.

Modelovou ukázkou takového živočicha je Mussaurus patagonicus, tzv. myší ještěr, který žil v době svrchního triasu přibližně před 228–204 miliony lety na území argentinské Patagonie. Donedávna jej vědci řadili mezi malé sauropody, kteří dorůstali přibližně tří metrů délky, ale poslední nálezy naznačují, že dospělý jedinec mohl dorůstat i 6 metrů a váhy více než 1000 kg.

Vědci analyzovali bohatý kosterní materiál pocházející od šesti jedinců Mussaurus patagonicus v různém věku od čerstvě vylíhnutých mláďat vážících 60 g až po více než 1000 kg těžká dospělá zvířata. Pomocí počítačové tomografie a následných počítačových simulací a 3D modelů zjistili velmi zajímavou skutečnost. Přední končetiny se totiž vlivem posunu těžiště těla směrem vzad způsobeném prodlužováním a zvyšováním váhy mohutného ocasu, začaly zkracovat. V dospělosti tak tento sauropod chodil nejspíš po dvou zadních končetinách a přední mu sloužily hlavně k podpírání a udržování rovnováhy.

Co mají společného (někteří) dinosauři a primáti?

„3D modely ukázaly, že u mláďat bylo těžiště posunuté výrazně dopředu a byla tak pro ně typická kvadrupední chůze. Společně s růstem a zvyšováním hmotnosti těla docházelo i k posunu těžiště směrem dozadu a tím ke zkracování předních končetin a preferenci bipední chůze,“ říká Andrew Cuff, paleontolog ze Structure and Motion Laboratory of the Royal Veterinary College in Hatfield v Anglii a dodává: „Tento nález je velmi výjimečný. Snažili jsme se najít jinou skupinu živočichů s výjimkou primátů, kteří by prošli podobným vývojem, ale zatím bez úspěchu.“

Stephen Poropat, paleontolog ze Swinburne University of Technology v Melbourne v Austrálii, dodává: „Předpokládáme, že posun těžiště těla byl způsoben růstem ocasních svalů, které se staly většími a hlavně těžšími. Toto bytnění ocasních svalů tak bylo hlavní hybnou silou výjimečného vývoje.“

„U dalších sauropodů již něco podobného vzhledem k celkové velikosti těla a váze nebylo možné a došlo u nich naopak k vývoji mohutných předních nohou sloupovitého tvaru, které dokázaly tělo unést,“ říká Cuff a dodává: „Můžeme tedy předpokládat, že existoval jistý vývojový limit velikost, který přímo limitoval možnosti bipední chůze nebo nutnost kvadrupední chůze.“ Text: David Hainall