Skutečný baron Prášil pobíjel Turky. Absurdní historky a slavná kniha mu zničily život

Postava fiktivního barona Prášila je v Česku díky třem snímkům ze 40., 60. a 80. let minulého století dobře známá. Ve skutečnosti se ale filmy jen vzdáleně odkazují na dílo německého spisovatele Rudolfa Ericha Raspeho, který knihu Vyprávění barona Prášila o jeho podivuhodných cestách a tažení v Rusku napsal už v roce 1785. Ústředním motivem je muž, který rád přehání a baví své obecenstvo fantastickými, leč smyšlenými historkami. Všechno ale začalo u skutečné osoby, kterou se Raspe inspiroval.

Skutečný baron Prášil

Dostáváme se tím ke Karlu Friedrichovi Hieronymusovi von Münchhausen, který se narodil v roce 1720 a zemřel 22. února 1797. Německý baron, voják a cestovatel skutečně působil v Rusku coby příslušník armády a bojoval i proti osmanským Turkům, jeho příhody se ale zjevně neodehrály tak, jak je svým blízkým vyprávěl po návratu do Německa. Není těžké pochopit, co spisovateli na Münchhausenovi učarovalo, protože kdo z vás létá na dělové kouli, cestuje v 18. století na Měsíc nebo se vysvobozuje z bažiny tím, že se vytáhne za vlastní vlasy?

Baron Prášil to prý dokázal a své přátele zahrnul řadou dalších podobných historek, díky kterým se stal šlechtickou celebritou. Sjížděli se k němu i další aristokraté, kteří si chtěli vyslechnout některou z epizod pozoruhodného Münchhausenova života, aniž by ho ale označovali za lháře. Naopak, baron byl vnímán jako poctivý člověk a jeho vyprávění chápána jako absurdní humor, zesměšňující podivuhodnosti jiných šlechticů, kteří se však brali smrtelně vážně. Snad i proto se baron ostře vymezil vůči první Raspeho knize, a dokonce zvažoval soudní řízení proti vydavateli. Raspe se však obával možné žaloby za urážku na cti a k dílu od prvního okamžiku přistupoval anonymně.

První příběhy zveřejnil v Příručce pro lidi milující zábavu (Vade mecum für lustige Leute) a ještě u nich přímo nepřiznával Münchhausenovo jméno. To bylo poprvé použito až ve sbírce, kterou napsal Raspe anglicky a nechal ji vydat v Oxfordu u knihkupectví Smith. Poangličtěný baron se zde objevuje jako plně rozvinutá literární postava a předkládá několik historek, které mohl Raspe sám zaslechnout. S Münchhausenem se totiž mohl seznámit během studií na univerzitě v Göttingenu a pravděpodobně byl i osobně účasten některé z proslulých večeří.

Kniha baronovi zničila život

Kniha si nicméně žila vlastním životem, dočkala se překladů do mnoha světových jazyků, včetně němčiny, odkud vzešla, a Raspe nikdy nepřiznal, že je původním autorem. Vydání knihy ale mělo katastrofický dopad na zbytek života skutečného Münchhausena, který byl děním natolik rozrušen, že přestal pořádat večírky a v rodném Bodenwerderu žil až do své smrti jako samotář. Šlo o přibližně desetileté období, ve kterém šlechtic zahořkl a po neúspěšných pokusech žalovat vydavatele knihy se stáhl do ústraní.

Zdroj: Encyclopedia Britannica