Matka národa Anna Jagellonská: Ve 12 letech zažila bizarní svatbu, manželův nejkrásnější dar nikdy nespatřila

Už když Anna Jagellonská přišla v roce 1503 na svět, měl na ni zálusk sám císař Svaté říše římské, Maxmilián I. Habsburský. Nechtěl ji ale pro sebe – prvorozenou dceru českého krále hodlal oženit s jedním ze svých vnuků. S jejím otcem, Vladislavem Jagellonským, si plácli hned dvakrát. Mladšího Ludvíka Vladislav zaslíbil Maxmiliánově dceři Marii. Tomu se říkalo sňatková politika. A jak se ukázalo, byl to geniální tah, neboť Habsburkové nakonec český trůn neopustili dalších 400 let. Také Anna z toho ale získala víc, než by se kdokoli odvážil doufat.

Svatba v zastoupení a počáteční zklamání

Hned po podpisu svatebních smluv se v roce 1515 konal obřad, taková předběžná dětská svatba v zastoupení; Anně tehdy bylo dvanáct a Ludvíkovi devět. Jenže zatímco na místě Ludvíkovy nevěsty stála desetiletá Marie, místo Annina ženicha tehdy zastupoval sám pětapadesátiletý Maxmilián. Pořád se totiž ještě nerozhodl, který z jeho vnuků se nakonec stane Anniným manželem.

Anne of Bohemia & Hungary, with some more hat jewels. Still painted by Hans Maler zu Schwaz. It’s his day today. pic.twitter.com/GVcBCnwCou

— Dr. Peter Paul Rubens (@PP_Rubens) October 26, 2017

Anna i s rodinou doufala, že to bude starší Karel, který byl tehdy pro Jagellonce perspektivnější. Karel se ale vzápětí stal španělským králem a Anna už pro něj nebyla lukrativní volbou. Možná byla zprvu i zklamaná, jak se ale ukázalo, takříkajíc se vyhnula kulce. Karel byl nepříjemný, záletnický egoista a trpěl nejrůznějšími neduhy. Jeho bratr Ferdinand byl naopak – stejně jako Anna – humanisticky založený, vzdělaný a také věrný. Zkrátka si sedli lépe. A nejen to. Navzdory faktu, že jejich sňatek nebyl nic jiného než politikaření a obchod, se do sebe zamilovali.

Pohádka s nešťastným koncem

Dál příběh Anny Jagellonské zní trochu jako nějaká pohádka, protože manželé spolu skutečně žili šťastně až do smrti. Milá a krásná Anna Ferdinanda doplňovala. Často se s ní radil o politických věcech, a když musel zemi opustit, rád jí na tu dobu přenechal vládu. Když Ludvík zemřel v bitvě u Moháče a Anně s Ferdinandem mělo připadnout dědictví zemí Koruny České a Uher, Ferdinand si získal českou šlechtu mnoha sliby a úplatky, Anna si zase svou milou povahou a skromností získala český lid. Poté, co se zasloužila o opravu požárem poškozeného svatovítského chrámu, jí dokonce začali říkat Matka národa. Měli spolu celkem 15 dětí a jen dvě nepřežily kojenecký věk, což byl v té době téměř zázrak.

👑 Detaily tumby Královské hrobky v katedrále sv. Víta 👑
Anna Jagellonská
23. 7. 1503 Budín – 27. 1. 1547 Praha
uherská, česká a římská královna
manželka Ferdinanda I., matka Maxmiliána II. pic.twitter.com/TByRX81iMj

— Pražský hrad (@HradOfficial) April 7, 2020

Každá pohádka ale musí někdy skončit. Když pro Annu Ferdinand nechal postavit Belvedér, netušil, že letohrádek v renesančních zahradách Pražského hradu jeho milovaná žena už nikdy neuvidí. Anna bohužel zemřela po čtvrtstoletí šťastného manželství, 27. ledna roku 1547, a to právě po porodu jejich posledního, patnáctého dítěte. Ferdinand se z její smrti nikdy úplně nevzpamatoval, přestože ji přežil o celých 17 let. Ani jednou si od té doby neoholil vousy a Anninu podobiznu údajně svíral v ruce i na smrtelné posteli.

Zdroj: Jaroslav Čechura: Královny a kněžny české