27. února 2020 07:07

Výbušný Švéd Alfred Nobel: Vynálezce dynamitu si myslel, že skoncuje s válkami a násilím

Géniové, jejichž objevy mohly pomáhat lidstvu, často rozsévali smrt. Jaký byl život Alfreda Nobela?

„Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy. Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády,“ prohlásil Alfred Nobel poté, co vynalezl dynamit. Stockholmský chemik si bláhově myslel, že jeho vynález skoncuje s násilím a se všemi válečnými konflikty. Místo toho výbušnina s nitroglycerinem zabíjela lidi, zvířata, ničila města.

Poprvé poznal Nobel nažloutlou olejovitou kapalinu, kterou v roce 1846 objevil italský chemik Ascanio Sobrero, při svých studiích na Technickém institutu v Petrohradě. Směs kyseliny dusičné, sírové a glycerolu nejprve vyvolávala u mladého inženýra strach. Jednou totiž se vznětlivou kapalinou experimentoval, vzorek explodoval a způsobil Nobelovi poranění, po kterém mu zůstala silně zjizvená tvář.

Zkrotit explozivní látku se pokoušelo několik chemiků. Od jejího objevitele Sobrera až po Nobelovy učitele Nikolaje Zinana a Théophila-Julese Pelouze. Ale byl to právě jejich žák, který nalezl způsob, jak nitroglycerin připravit k řízené explozi. Řešení našel v malém množství střelného prachu a v hořící roznětce. Od ní střelný prach explodoval a přivedl nitroglycerin k výbuchu.

I přes toto opatření byl však nevyzpytatelnou trhavinou. Zejména při jejím transportu docházelo k hrozným neštěstím. Proto Nobel přemýšlel, jak by nitroglycerin stabilizoval pro dopravu a skladování. Experimentoval s porézní hmotou (piliny, cement, dřevěné uhlí), která by kapalinu ustálila. Až jednoho dne vyzkoušel látku, jež se povalovala v jeho laboratoři, infuzoriovou hlinku.

Do hmoty tvořené z fosilií rozsivek nalil trochu nitroglycerinu a zhotovil z ní váleček. Opatřil jej roznětkou z třaskavé rtuti a dočkal se mohutné exploze. Nobel svůj výrobek pojmenoval dynamit a nechal jej patentovat.

Důchodce s třaskavinou

Dynamit získával stále nové použití. Objevil se ve válkách (premiéru měl ve francouzsko-pruské válce v roce 1870), razil šachty ve zlatých a diamantových dolech. „Prokopal“ Suezský, Korintský a Panamský průplav, usnadnil budování železnic napříč horami a lupičům otevíral dveře bankovních sejfů. Hloubil základy pro mrakodrapy, demoloval staré budovy.

Nobel se stal boháčem a v celé Evropě postavil čtrnáct továren na výrobu dynamitu (jedna byla také v Zámecké rokli v Praze-Bohnicích). Trhavinu začal rovněž vyvážet do Jižní Afriky, východní Asie a Austrálie. V padesáti osmi letech odešel Nobel na penzi. Pořídil si nádhernou vilu v italském San Remu. Vedle ní nechal postavit laboratoř, kde stále zkoušel výbušniny. Jeho sousedé si stěžovali na hluk a turisté zažívali šok, když poklidnou atmosféru riviéry pročísla exploze.

Nobelovy aktivity ukončila až mozková příhoda, jež ho postihla v roce 1896. Muž, který hovořil šesti jazyky, zůstal po záchvatu mrtvice skoro němý a po třech dnech zemřel.

Text: Pavla Apostolaki

První letošní vydání časopisu Prima ZOOM je tady!

Vědců, kteří oproti svým ideálům skončili ve službách zla, je samozřejmě víc. Celý článek (stejně jako desítky stran dalšího zajímavého čtení) najdete v letošním prvním vydání časopisu Prima ZOOM, jehož tváří se stal herec a příležitostný dobrodruh Ivan Trojan. Časopis najdete na stáncích ve čtvrtek 27. února.

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom