Řím

Po krátkém úvodu a několika rychlých informacích o historii Říma se věnujeme monumentálnímu Pantheonu- chrámu pro všechna božstva. V půdorysu ho tvoří obdélník a kruh- doposud nevídaná kombinace. Vpředu jej zdobí sloupy vysoké jako 4 patrové budovy, zadní část je uzavřena ohromnou kopulí. Uvnitř má návštěvník pocit, jako by stál na dně koule. Stavba se dala realizovat díky betonu, ten římský tvoří vápno, písek, voda a kamenivo. Při stavbě obvodových zdí použili Římané dvě vnější stěny, mezi které nasypali oblázky a vše prolili. Kopule má důmyslnou strukturu, která přenáší tlak až na boční pilíře. Světlo je přiváděno otvorem navrchu, který má průměr 9 metrů. Vše je funkční a velmi pevné. Pokračujeme 2 km JV od Pantheonu, kde se nachází další monumentální stavba- Koloseum. Vysoké je přes 50 metrů, je největším z římských amfiteátrů. Ročně jej navštíví 6 milionů turistů, sloužil 500 let a pojal přes 50 000 lidí. Stavba trvala 8 let, dokončení pak 2 roky. Pod koloseem je kanalizační systém, na něm základy- betonový prstenec. Na něm konstrukce, atd. Římané používali stroje a páky, pak zdvihli tunový kvádr jen 4 muži. Koloseum mělo dokonalý řád, lidé měli jako vstupenky gravírované žetony. Šli tak konkrétním vchodem. Myslelo se i na bezpečnost, celé koloseum se dalo vylidnit do 5 minut! Aby docílili překvapivých efektů na velkolepé show, byly pod koloseem chodby a 28 výtahů pro zvířata. Také používali plošiny s kulisami. Na východ od kolosea byla prestižní gladiátorská škola, i ta pojala až 3000 diváků. S koloseem byla propojena podzemním tunelem. Objeveny byly další gladiátorské školy, márnice, zbrojnice, prostory pro kulisy, atd. Střechu kolosea tvořila obří markýza, tzv. velum. Ten se skládal z centrálního prstence lan, dalších kladek atd. Celek vážil asi 12 tun, čítal 240 sektorů. Na každý byl potřeba minimálně jeden člověk. Koloseum stojí na zbytcích prestižního Neronova paláce Domus Aurea. Mýtický komplex měl ve svém středu jakési umělé jezero, které pojalo mnoho vody. Řím byl ale zásobený několika akvadukty, spotřeba města byla obrovská. Jeden poháněl také Nerovu otáčivou jídelnu, což byla plošina o průměru 12 metrů. Ta měla v podstatě bronzová kuličková ložiska, pohon vodním kolem a převodovými hřídelemi. Otáčela se úmyslně velmi pomalu- 1 otočka asi za 2 hodiny. Dále jsou zmíněny serviánská a aureliásnká stěna a samotný vznik Říma. Podle bájí to bylo roku 753 př. n. l. Romulem, kterého se s bratrem ujala vlčice. Historie města je rozdělena na 3 etapy- královská, republiky a císařská. Právě třetí císařská byla érou největšího rozvoje. Řím se však stal takovou megalopolí, že se tu lidé tísnili, a tak začali stavět do výšky. Vznikly i 7 patrové 21metrové domy. Moderní bytové domy insulae pojaly stovky lidí, chyběly jim výtahy a ve vyšších patrech nebyla voda. Také se hodně používal oheň a dřevo, docházelo tedy často k požárům. V císařském období bylo více než 46000 insulaí. Výčtem římských staveb v tomto období epizoda končí.