Hlodavci

Když malpa kapucínská najde v Panamě ořechy, jimiž se živí, sloupne vrchní slupku a zbytek odhodí: je na ni příliš tvrdý. Na kořist už ale čeká aguti, jehož zuby ostré jako břitva nemají s tvrdým ořechem žádné problémy. A tak je tomu u všech hlodavců, nejpřizpůsobivější a nejpočetnější skupiny třídy savců. Měkčí zubovina krytá tvrdou sklovinou se obrušuje, ale neustále dorůstá, přičemž vytváří hranu ostrou jako nůž. Mezi hlodavce patří nejen krysy a myši, jichž známe na 1 300 druhů, ale také třeba veverky, živící se šiškami, žaludy a jmenovitě veverky ušaté kůrou borovic těžkých. Některá semena, která poskytují v Mohavské poušti obživu tarbíkomyším, jsou příliš malá na to, aby si je hlodavci odnášeli po jednom. Jsou tedy vybaveni lícními vaky, kam je sbírají a odnášejí do nor. Svišti se živí celými rostlinami. Mají svá území a tvoří obvykle pevné páry. Samice svišťů horských bijí své dcery tak, že potratí, má to ovšem svůj důvod: v tuhé zimě mohou v noře zahřívat pouze jeden vrh, tvořený 4 -6 mláďaty, další by nepřežila. Bobr, za nímž se David Attenborough vypravil do Severní Ameriky, pilně staví velké hráze a vytváří hluboká jezera. Potravu v podobě kůry stromů a větví dopravuje podvodními kanály do míst, kde je zapichuje do bahna jako zásobu na zimu. Staví si pevné domy s přístupem pod vodou, které nedokáže zbořit ani medvěd. Bobr je aktivní celou zimu a pod vodou dokáže vydržet bez nadechnutí 5, v případě potřeby až 15 minut. Ve svém obydlí snáší i přítomnost dalšího hlodavce ondatry pižmové, která přispívá nošením čerstvé potravy ... V Africe žije poměrně velký dikobraz obecný, živící se převážně kořínky a hlízami. V Kalifornii zase sysel druhu Spermophilus beldingi. V Keni narazil David Attenborough na podivného hlodavce rypoše lysého, který se převážně zdržuje pod zemí, kde hloubí rozsáhlé sítě chodeb. Mláďata rodí jediná samice oplodňovaná jen několika samci, ostatní plní funkci dělníků, jichž je v kolonii několik desítek. Asi nejpočetnějšími reprezentanty hlodavců jsou myši. Neobvykle rychle se množí například myška drobná, jejichž až 8 mláďat dospívá během pár týdnů a brzy opouští hnízdo. Nejplodnějším hlodavcem je myš domácí, pustošící v Austrálii sýpky farem. V Patagonii se vyskytuje mara stepní, hlodavec, který díky poměrně dlouhým nohám trochu připomíná antilopu. Samice si navzájem hlídají mláďata, mléko ale poskytují jen svým vlastním. A úplně největší mezi hlodavci je kapibara žijící v Jižní Americe. Živí se trávou a dokáže běžet stejně rychle jako poník. Rodiny mívají dvacítku členů, jimž velí jeden samec. Kapibary se pohybují nejen na savaně, ale výborně snášejí i pobyt ve vodě ...