Býložravci

Na rostlinách je závislých mnoho savců. První stromy se širokými listy se na Zemi objevily před 100 miliony roky a s nimi i býložravci. Listí není příliš stravitelné, ale přesto jsou býložraví savci úspěšným druhem na naší planetě. Své potravě se přizpůsobili. Lenochodi žijící v korunách stromů Střední a Jižní Ameriky šetří energii polospánkem, dlouho tráví a vyprazdňují se pouze jednou za týden na zemi. Mezi primitivní býložravce patří tapír, který ujídá z každého rostlinného druhu jen kousek, aby nedostal smrtelnou dávku z jedovatých rostlin. Pojídá i kaolin, který jedy neutralizuje. Naopak rostlinný jed je pomocníkem pro drobnou pišťuchu z kanadských Skalistých hor. Dělá si zásoby na zimu a díky jedu vydrží rostliny v doupěti dlouho čerstvé. Na afrických pláních je největší koncentrace savců na naší planetě. Býložravcům neustále dorůstají zuby a potravu tráví dvakrát. Když nastane období sucha, miliony zvířat migrují za potravou. Na afrických pláních se agresivně množí trnité akácie. Její nízké větvičky spásají malé antilopy dik-dik, na vyšší útočí impaly. Ještě výš se dostanou antilopy žirafí, které mají klouby u končetin uzpůsobené tak, že můžou stát na zadních nohou. V koruně akácie hodují žirafy, jejichž krk je až 210 centimetrů a jazyk 45 centimetrů dlouhý. Pysky mají odolné proti trnům. Proti slonům však akácie nemají obrany. Sloni stromy strhnou nebo vyvrátí a pochutnávají si na nejvyšších větvích, na nichž trny nejsou. Obranou býložravců proti predátorům je jejich sdružování do početných stád, existence rohů a silné zadní končetiny, jimiž docílí velkého zrychlení v případě nebezpečí.