Masožravci

Přestože králík váží desetkrát víc než lasice hranostaj, je pro ni snadnou kořistí. A to především díky dvěma druhům zubů, které charakterizují všechny masožravce. Tentokrát se David Attenborough při svých toulkách zaměří na dvě čeledi šelem: šelmy kočkovité a šelmy psovité. Jednou z nejmenších koček je serval, který loví i ptáky, zatímco největší kočkovitou šelmou vůbec je třímetrový tygr sibiřský. Ptáci jsou také oblíbenou pochoutkou další kočkovité šelmy – kuny ... Psovité šelmy žijí po celém světě a stačily se přizpůsobit novým domovům. Fenek, obývající suché a horké oblasti Afriky, používá veliké uši jako chladiče, zatímco liška polární je má zase co nejmenší, protože by jí jinak v tuhém mrazu umrzly. Má také mnohem hustší srst, v zimě bílou, v létě trochu tmavší. Její potravou bývají mláďata ptáků, nejčastěji alkounů. To, co nesežere, si pečlivě zahrabává na horší časy ... Lachtaní mláďata v Namibii se zase nejednou stávají kořistí hyen čabrakových, komunikujících navzájem pomocí pachu z analní žlázy pod ocasem. Hyeny žijí v klanech a rozdělují si teritoria. Zcela zvlášně působí dosud nejméně probádaný pes pralesní, s krátkýma nohama, jehož smečky vede vždy alfa samice. Žije v Jižní Africe a má mezi prsty blány, které mu usnadňují plavání. Na afrických pláních, kde je hojnost masa, loví psi hyenovití. Jelikož je jejich kořist mnohem větší než oni – obvykle jde o pakoně – loví zásadně ve smečce a pořádají na kořist štvanice, z nichž 80 % končí úspěchem. Mláďata rodí témeř vždy pouze alfa samice, která se páří s alfa samcem. Na dalekém Severu se používají psi k tahání saní. Žije zde i největší zástupce psovitých šelem – vlk. Jednotlivci mezi sebou komunikují vytím, mláďata plodí alfa pár a ve smečce vládne přísná hierarchie, utužovaná vzájemným olizováním a plazením. Vlci zde loví losy, pouze každý desátý útok je ale úspěšný. V zimě často trpí hladem a musí pronásledovat kořist i v nejnevlídnějším počasí ... Velká stáda pasoucí se v Africe lákají i velké kočkovité šelmy – lvy, lovící převážně v noci. Ve dne je příliš horko a také světlo. V noci vidí lev osmkrát lépe než člověk a jeho kořistí jsou například zebry. Lvice dovolí pít i cizím mláďatům, což je u koček velmi neobvyklé. Samotářský gepard, nejrychlejší suchozemské zvíře, se pouští za impalami jen tehdy, když se k nim přiblíží na méně než 30 metrů. Díky neobyčejně pružné páteři se gepard při běhu téměř nedotýká země a zadní tlapy vysunuje před přední. V tropických deštných lesích, ale také na severu Indie žije tichý a nenápadný levhart, před nímž je třeba chránit stáda koz. Tento vynikající stopař loví převážně v noci. Je velice rychlý. Mezi jeho častou kořist patří také gazely. Daleko na severu pak žije největší kočka na zeměkouli – tygr sibiřský, který se dnes už bohužel vyskytuje jen na zlomku míst, kde ho bylo možno najít dříve. Než se objevil člověk se zbraněmi, byl to absolutní pán souše ...