Jak se loví v moři

Oceány pokrývají více než polovinu naší planety, ale většinou jde o vodní poušť bez života. Lovci musejí po těžko polapitelné kořisti pátrat. Oceán je domovem největšího lovce ze všech, plejtváka obrovského, který váží až 200 tun a měří 30 metrů. Živí se krillem, spořádá ho denně až 4 tuny. Potravy je pro něj nedostatek, proto cestuje napříč oceány a denně uplave až 200 kilometrů. Fregatka je pirát moří, plachtí nad vodou a ve vzduchu chytá ryby letouny. Pomáhá jí v tom jeden z nejrychlejších a nejlačnějších predátorů, zlak nachový, před kterým letouni unikají nad vodu. V živých vorech chaluhy hroznovice plovoucích po vodě se skrývá rozedranec sargasový a čeká až se jeho kořist, mladé ryby, přiblíží na minimální vzdálenost. Po kořisti pátrají jako tým delfíni, kteří využívají echolokace. Ryby čeledi lampovníkovitých krmící se u hladiny ochromí svými zvuky a donutí je, aby se shromáždily. V hlubinách žijí bizarní lovci, mezi nimi i jeden druh olihní. Loví pomocí dvou lepkavých ramen, na nichž svítí vnadidla lákající kořist. V oceánech jsou i oázy, tisíce malých ostrůvků, vrcholů podmořských pohoří. U hladiny se tu drží nutričně bohaté vody. Mezi podmořskými horami cestuje stovky kilometrů žralok hedvábný. Shromažďuje se tu spolu s kladivouny k lovu sardelí. V divokých vodách Antarktidy loví drobné hlavonožce nebo korýše albatros černobrvý, který má mezi ptáky největší rozpětí křídel. Plachtí nad vodou. Planktonový ráj láká hejna sardinek, jejichž obranou je koordinace hejna. Lachtani na jejich rychlé reakce nestačí, musejí hejno rozdělit na malé skupiny. Tuňáci na hejno útočí zespodu a uzavřou jim únikové cesty do hloubky. K tuňákům se přidává i žralok měděný, v lovu spolupracují, aby se všichni nasytili.