Cesta do Tokia

Cesta po ostrově Honšú, největším v Japonsku, začíná v regionu Tohoku v prefektuře Aomori. Zdejší kraj je ve znamení sněhu a velmi chladných zim. Proti mnohdy až dvanáctimetrovým vrstvám sněhu musí bojovat i zaměstnanci vlaku Tsugaru, kteří se snaží denně udržovat železniční koleje sjízdné. V prefektuře Jamagata se kromě jiných zajímavostí nacházejí Tři hory Dewa. Na jedné z nich – hoře Haguro – lze navštívit nejstarší pagodu v Tohoku. Na vrcholu se pak nachází svatyně, v níž žijí mniši vyznávající náboženství šugendó. V restauraci, která tvoří součást komplexu budov svatyně, se vaří dnes už dobře známá kuchyně „šódžin rjori“ využívající produkty z okolní přírody. Známé je například oblíbené sezamové tofu. Symbolem Tří hor Dewa je bambus. Ve vesnici Suguse se filmaři setkávají s místním zemědělcem, který se půl roku věnuje i chovu lososů. Jeho líheň má kapacitu 10 milionů ryb, o které se pečlivě stará a které pak na konci března vypouštějí místní děti do vody, kde je čeká cesta dlouhá 20 000 kilometrů. Sem se vrátí až za čtyři roky … Na konci zimy se vysazuje rýže. V kraji Shōnai se jejímu pěstování věnuje velká pozornost. Rýže se v Japonsku pěstuje už od 3. tisíciletí před naším letopočtem a v současné době jsou vysazování i sklizeň vysoce mechanizované, což pěstitelům značně ulehčuje práci. Rýže se sklízí na podzim, od 20. září a sklizeň trvá měsíc. Vzhledem k rostoucí konkurenci musí pěstitelé mnohdy značně rozšiřovat svá pole. Krásné pobřeží Sanriku v prefektuře Iwate bylo v roce 2011 nejvíce poničeno obrovskou vlnou tsunami. Ani protipovodňová hráz tehdy nezachránila zdejší atomovou elektrárnu. V národním parku Sanriku Fukko rostou nádherné borovice velkokvěté. K cestování po Japonsku si mnoho návštěvníků vybere vlak Šinkanzen, který byl uveden do provozu v roce 1964 u příležitosti OH v Tokiu. V regionu Kanto v prefektuře Ibaraki se pěstují květiny, zejména Japonci milované modré hajničky. Ve městě Cukuba se nachází observatoř meteorologické agentury. Ta provádí svá měření pomocí speciálních balonů, které mohou dosáhnout výšky až 30 km. Hlavní město Tokio nikdy nespí. Má třetí nejvyšší počet mrakodrapů na světě. Vzhledem k častým zemětřesením musí být budovy co nejodolnější proti otřesům. Budova Nebeský strom vysoká 634 metrů odolala zemětřesení v době, kdy její stavba ještě nebyla dokončena. Ve čtvrti Cukidži může návštěvník obdivovat obrovský trh s rybami a mořskými plody, které se odsud vyvážejí do 15 zemí světa, včetně těch nejvzdálenějších. Kromě mrakodrapů jsou v Tokiu i čtvrtě nízkopodlažních domů, kde lze navštívit i tradiční japonské lázně. Tradiční jsou i nástěnné malby v lázních, které mají přispět k pohodovému pobytu hostů. Mezi zobrazovanými motivy figuruje nejčastěji symbol Japonska – 3 776 metrů vysoká hora Fudži, v roce 2013 zapsaná na listinu světového dědictví UNESCO …