Opotřebovávací válka

Bitva o Guadalcanal byla také zásadním momentem světového konfliktu. Sedmého srpna 1942 bránilo letiště a přístav jen celkem málo Japonců. Bojovalo se na souši i na moři. V únoru 1943 se museli Japonci evakuovat, třicet tisíc z nich se už z místa nedostalo. Velkou prohrou pak byl útok na Dieppe. Tam se vylodili spojenci a dostali od Němců velký výprask. Ze stovek mužů přežila jen hrstka. Tanky se vylodily na oblázkové pláže, které poničily jejich pásy. Staly se tak pouze terčem pro hitlerovské síly. Churchill chtěl akcí ukázat Stalinovi, že jen nesedí na zadku, ale koná. Ovšem ještě se síly neměly obrátit. Stalin rozhodně nadšený nebyl. Zásadním zlomem na ruské straně byla bitva o Stalingrad. Město dostalo pořádnou sodu bombardování. Z většiny zbyly jen ruiny. Teprve pak vstoupily německé jednotky do města. Ovšem setkali se s obrovským odporem. Devadesát procent se Němcům podařilo zabrat, ovšem Němci tentokrát usnuli na vavřínech. Rusové totiž obětovali své síly jen aby zaměstnaly ty německé. Sami ale připravovali odvetu a do města vjeli s obrovskou vervou. Němci chvíli odolávali, Hitler trval na pokračování bojů. Avšak pak se generál Paulus osobně vzdal. Byla to tvrdá rána. V severní Africe pokračovaly britské boje. Rommel se těšil výhrám, proto na bitevní pole vstoupil generál Montgomery. Velké sebevědomí, málo zkušeností. Přesto nenechal nic náhodě, chtěl Rommela vypráskat z kontinentu. A podařilo se mu to. Rommel varoval Hitlera, že jeho armáda v Africe je zdevastovaná, ale on trval na tom, že je třeba vydržet. To byla chyba. Těžké boje pro všechny pak probíhaly na Barmě. Země větší než Francie, bez infrastruktury a plná různých exotických nemocí. To je skutečně těžká cesta. Tady vznikli takzvaní Chindité. Jednotky několika tisíc mužů, Britů a Indů. Ti vytvořili nový způsob boje. Takzvanou Guerillovou válku. Svět chápe jeho aktivity jako fiasko, ale to je špatně pochopené. Dokázali tím, že Japonské obranné systémy nefungují, když se k nim přiblížilo tolik mužů. Navíc Chindité napáchali velké škody. V Německu se volalo po totální válce. Goebbels burcoval, co to šlo a vytvářel tak nenávist ke všem, kteří jsou proti Německu. To on volal po totální válce, všichni musí pomoci zvítězit Třetí říši. Nic není zakázáno, nic není přes čáru. Hněv směřoval také směrem do Ruska. Tam měl Hitler bolavý zub, protože se mu nedařilo postupovat. Maršálové mu radí, aby se držel zpátky, Hitler ale nechce o tomto scénáři ani slyšet. Jediné, na co chtěl čekat, byl nový prototyp tanku Panther. To byla zásadní taktická chyba. Rusové mezitím vytipovali, kudy jednotky půjdou, vytvořili obrovskou obrannou linii a zásobili se. Tady prostě Němci nemohli uspět. Rusové navíc dokázali bez problémů nahrazovat své ztráty. Němci chtěli bleskovou válku, tady ale nebylo možné vést. Na ruské frontě to byl pro Němce začátek konce. Jedna bitva trvala po celou dobu druhé světové války, bitva o Atlantik. Tady měli Němci výhodu. Soustředili se totiž na výrobu ponorek, které likvidovaly obchodní lodě pro Británii. Ta byla na zásobách zcela závislá. Němci dokázali zlikvidovat celou jednu třetinu předválečných zásob. Ke změnám začalo docházet až v roce 1943, kdy se spojenci chytili za nos. Začali používat letouny dlouhého doletu, které dokázaly lodě více chránit.