reklama

Věda versus Bůh (1)

1. epizoda

01.07.2019 – Po krátkém úvodu se zaměřujeme na vesmír- jeho vznik a zda-li není dílem Boha, jak se v náboženství tvrdí. Nové poznatky tvrzení vyvrací a jak bylo zjištěno, vesmír je racionálně a logicky vysvětlitelný. Věda je tak vlastně... Více
01.07.2019 – Po krátkém úvodu se zaměřujeme na vesmír- jeho vznik a zda-li není dílem Boha, jak se v náboženství tvrdí. Nové poznatky tvrzení vyvrací a jak bylo zjištěno, vesmír je racionálně a logicky vysvětlitelný. Věda je tak vlastně stále častěji proti věřícím. Míříme do skotského Edinburghu, kde se uskutečnilo sezení právě na toto téma- věda vs. Bůh. Je tu tzv. nový ateismus, který je jakýmsi kompromisem- náboženské smýšlení a k tomu neustálé bádání a hledání vědeckých vysvětlení. Ve Florencii se už v roce 1633 střetly věda s náboženstvím, šlo právě o téma vzniku vesmíru. Od té doby existuje přesvědčení, že jsou věda s náboženstvím ve válce. Starým tvrzením se postavil Galileo, který zjistil, jak skutečně funguje naše Sluneční soustava. Také Darwin se později dostal do obdobné pozice. Dříve se i obyčejné hromy a blesky a běsnící počasí vysvětlovaly jako činnost boha, z těchto tvrzení přirozeně sešlo. Nové poznatky však nemusí boha popírat, např. Newton když pochopil gravitační zákony, prohlásil boha úžasným, že to takto vytvořil. Dokument se věnuje velkému třesku, tedy explozi, při které vznikl náš vesmír. Záhadou stále je, jak to, že se v oné explozi začal tvořit nějaký systém- horký plyn se začal tvarovat, začala vznikat jakási rovnováha apod. Z plynu a popela se později začaly formovat planety a hvězdy. Lidé jsou ale z atomů a ty vznikly právě ve hvězdách. Slunce zajistilo, že je na Zemi voda v tekutém skupenství a že je tu vhodná teplota pro život. Soulad tolika proměnných je tak zarážející, že je a bylo snazší vysvětlit si vznik života a lidstva jako boží vůli a dílo. Otázkou by pak ale zůstávalo, kdo vytvořil boha. V Bibli vzniká svět během 24 veršů, během několika dní. Existuje také teorie, že vznikl vesmír spontánně z ničeho. Na úrovni atomů to popisuje kvantová mechanika. O této variantě hovoří vědci, stále zůstává otázka, jestli stačí nic k vzniku něčeho. Chybí fyzika- nějaký mechanismus. Náš vesmír by musel vzniknout v jiném vesmíru, tedy někde, kam nevidíme. Teorie mnohovesmíru poskytuje relativně uspokojivé vysvětlení toho, kde Bůh nestačí. Další zajímavou otázkou je, kde se vzaly fyzikální zákony. K tomu je tu téma temné energie- čehosi nepředstavitelně silného, co nelze vidět. Temná energie má zásadní vliv na rozpínání vesmíru, možná že je ještě někde jinde tak silná nebo slabá, že zde může také vzniknout život. Vědci dále hovoří o třech teoriích vzniku, vzhledu a struktury vesmíru- buď šlo o fyzickou nutnost, shodu okolností nebo záměr. V závěru následuje už jen shrnutí, otázky nadále zůstávají. Jisté je, že nelze lidem vnucovat buď pouhou vědu nebo pouhou víru. Méně

reklama