Offroad: Land Rover Defender

Po krátkém úvodu a připomínce historie terénních vozů je tu vrcholný představitel v podobě Land Roveru Defender. Profesionální závodnice v rallye Catie Munningsová usedne do vozu a užívá si jeho vlastnosti. Defender má hliníkovou monokokovou extrémně tuhou konstrukci, aktivní podvozek, 8stupňový automat. Vzniká v továrně v Nitře na Slovensku, robotická výroba chrlí 150 000 vozidel ročně. Land Rover je odnož Roveru, 1. řada v roce 1948 měla velký úspěch, vznikl Range Rover a později rodinný Land Rover Discovery. Vracíme se k Defenderu, jehož srdcem je řada motorů s vysokým točivým momentem a výkonem 200-400 koní. Dokáže vyjet kopec s úhlem 45°! Catie vůz prohání na zelené louce, kde oceňuje vlastnosti čtyřkolky. V terénu pak zkouší stále větší nerovnosti, vůz se přitom chová stále stejně a vypadá to, že ho nemá co překvapit. Nahlédneme do minulosti skrze živoucí legendu- americký vojenský Jeep, starý 70 let, který hravě zdolává terény na venkově v Cornwallu. Je strohý, má vysoký podvozek a pohon všech kol. Vracíme se k Defenderu, který Catie testuje v drsných podmínkách. Vůz ani nezaváhá, kola pracují nezávisle na sobě, aby snadno zdolal bahno, vodu, atd. V režimu brodění senzory sledují výšku vody, do 1 metru si s vodou také poradí. Sledujeme výrobu částí podvozku, na začátku jsou hliníkové ingoty, které se roztaví a pod tlakem dávkují do formy. Odlitky se pak ošetří tryskáním, zakrátko mohou být použity. Karoserie a rám jsou také z takových odlitků, propojených do monokoku. Vůz je tak velmi tuhý, podvozek velmi silný. Catie to sama testuje a přestože má jedno kolo vysoko nad zemí, Defender bez obtíží jede dál. Dalším tématem je vzduchové odpružení, které nabízí výšku až 291 mm. Za extrémem mezi terénními vozy míříme do Kanady, kde jezdí obojživelný Sherp. Bažiny, sníh, led, balvany, padlé stromy, nic tento stroj nezastaví. Má obří kola s lopatkami, proměnitelný tlak v nich, nízké těžiště a maximální odolnost. Stroj ve tvaru kostky se řídí dvěma pákami. Vracíme se do Nitry, kde se ještě dozvídáme o fungování elektronického diferenciálu. Několika závěrečnými větami a Catieiným hodnocením díl končí.