Kuki Airani: Cookovy ostrovy

V tomto dílu se seznámíme se živočichy obývajícími jižní skupinu Cookových ostrovů (maorsky Kuki Airani). V moři plavou keporkaci, jsou to ohromní kytovci, kteří podnikli dlouhou migrační cestu (pluli tři měsíce), aby se u ostrovů družili a pářili. Samci se setkávají se samicí, která plave se svým mládětem. Své mládě krmí mateřským mlékem, učí ho žít pod vodou a dohlíží na to, aby mládě dostatečně přibíralo na váze. Denně mládě vypije 500 litrů mléka. I ve spánku musí keporkaci myslet na to, aby dýchali, vypínají proto během spánku jen část mozku. Na konci dílu mládě uvízne na pláži a zahyne, protože se mu ztratila matka a doplavalo až příliš blízko k břehu, odkud se mu nepodařilo vrátit zpět do moře. Dále v moři poznáváme ohrožené karety obrovské, sibu skvrnitou nebo žraloka lagunového. Na ostrově Atiu žijí slizouni, zvláštní ryby, které se adaptovaly na prostředí tak, že žijí v moři i na kamenech u vody. Pohybují se tak, že si pomáhají ocasem. Je to vlastně zázrak evoluce, protože se slizouni dostali z vody kvůli predátorům. Živí se tím, že seškrabávají řasy z povrchu kamene. Dýchají kůží. Na ostrově Takutea žije terej žlutonový. Samci mají modrošedý zobák, se samicí se střídá v sezení na vejcích a hledání potravy pro svá mláďata. Ptáci faetoni červenoocasí při námluvách létají dozadu, což v ptačí říši dokážou už jen kolibříci. Mají také dlouhá ocasní pera, kterými výrazně pohybují a snaží se zaujmout samici. Ploskozubci jsou ryby, které seškrabávají korály, aby se dostali k řasám. Bodloci ožírají řasy na krunýři želvy, krmí se tím a zároveň želvě pomáhají. Pyskouni rozpůlení takto pomáhají murénám. Poznáváme zévy obrovské, což jsou vůbec největší mlži na světě - mají přes 200 kg, dožívají se až 100 let a jako svou potravu filtrují látky z vody.