reklama

Nejdivočejší ostrovy I (4)

4. epizoda

14.02.2020 – Srí Lanka je ostrov v Indickém oceánu, který uchvacuje svou divokou přírodou a pestrostí. Rozmanité druhy rostlin a zvířat se nacházejí na vyprahlých pláních, v nížinách zaplavovaných monzunovými dešti i ve studeném hornatém... Více
14.02.2020 – Srí Lanka je ostrov v Indickém oceánu, který uchvacuje svou divokou přírodou a pestrostí. Rozmanité druhy rostlin a zvířat se nacházejí na vyprahlých pláních, v nížinách zaplavovaných monzunovými dešti i ve studeném hornatém a mlhavém srdci ostrova. Srí Lanka se nachází v rovníkové oblasti a rozkládá se na necelých 75 000 km2. Ostrov čelí dvěma vlnám monzunových přívalových dešťů ročně, po zbytek roku trpí nížiny dlouhými měsíci sucha. Díky svému jedinečnému podnebí se může divoká Srí Lanka chlubit neobyčejně vysokou rozmanitostí druhů. V červnu zachvacuje nížiny Srí Lanky období sucha, severovýchodní monzun přinese vláhu až za několik měsíců. Nížiny obývají více než 2 000 divokých slonů, kteří v období sucha spásají krátkou suchou trávu. Zkušené samice každoročně vodí rodinné skupiny k jezeru Minneriya, které slouží jako napajedlo i koupaliště, na bahnitých březích jezera lze zároveň nalézt i dostatek potravy a nedaleké lesy poskytují ochranu před horkým sluncem. Jezero je zdrojem vody i v těch nejdelších obdobích sucha, Minneriya ovšem není přírodní jezero, ale zásobárna vody, kterou zbudovali lidé už před 2 000 lety. Starověké civilizace zachycovaly do nádrží dešťovou vodu během monzunů, díky vodě přežívala starověká města období sucha. Voda z nádrží sloužila k zavlažování polí, a tak se z vyprahlých plání staly úrodné nížiny. Na severovýchodním pobřeží Srí Lanky leží národní park Yala - oblast, které kdysi vládly mocné starověké civilizace. Krajina je posetá jezírky, rybníky a nádržemi, které vytvořili lidé před mnoha staletími. Vodní plochy obývají rozmanité druhy ptactva. Zejozobové asijští jsou přizpůsobeni přijímat pouze specifický druh potravy, kterou jim jezírka a močály nabízí. Slípky modré se živí převážně rostlinami, jejich velké nohy jim usnadňují chůzi po bažinaté zemi i vytahování rostlin z bahnitého dna. Celoroční zásoby vody vytvářejí z Yaly útočiště pro buvoly, axise indické, divoké kance i slony. Díky zdrojům vody může vysoká zvěř přežívat i v neobvykle vysokých teplotách. Kromě ptáků a býložravců ovšem každoročně zamíří do Yaly i levharti, kterých je zde nejvyšší koncentrace na světě. Axisové se před levharty chrání tím, že se drží v blízkosti bystrých opic hulmanů posvátných, kteří je na blížícího se levharta upozorní svým křikem. Přes den jsou levharti bez šance, po setmění je jim však daří lovit nejen axise, ale i hbité hulmany. Levharti jsou na Srí Lance vrcholovým predátorem, život v izolaci od ostatních druhů velkých kočkovitých šelem jim umožnil dorůst abnormálních rozměrů. Levharti ze Srí Lanky jsou velice sebejistí a jsou největší na světě. Pro vodní ptáky je období sucha obdobím hojnosti, se zmenšující se vodní pluchou totiž vzrůstá koncentrace ryb, navíc nehrozí, že jejich hnízda vyplaví déšť. Právě období sucha je ideální čas pro páření a hnízdění. Z hojnosti ryb v období sucha těží také krokodýli bahenní, také pro ně je červen obdobím páření. Divoká džungle na Srí Lance je plná pozůstatků života vyspělých starověkých civilizací. V severovýchodních nížinách se nacházejí ruiny starověké metropole Pollonaruwa. Kdysi zde žily mocné dynastie, dnes je buddhistické chrámové město domovem stovek makaků. Pod vedením alfa samce dodržují makakové přísnou hierarchii. Makakové jsou všežravci, v období sucha je však pro ně velmi problematické získat dostatek potravy. Opice hledají v suchém listí hmyz a spadané ovoce. Když mladí makakové dospějí, musí opustit své příbuzné a založit vlastní rodinnou skupinu. Největší hrozbou pro makaky jsou makakové sami, alfa samci svými velkými špičáky nelítostně střeží své teritorium. Na ochraně divokých zvířat na Srí Lance má velký podíl buddhistická víra, která ctí vše živé. V mnoha buddhistických chrámech je vysazen posvátný strom osvícení. Plameny svíček vábí hmyz, ten zas přiláká menší plazy. Nakonec se u stromů objevují i větší lovci, například kobry indické, jejichž kousnutí je pro člověka smrtící. DOKONČENÍ ANOTACE V KARTĚ POŘADU! Méně

reklama