Tajemství Antarktidy

V Antarktidě existuje život tak, jako existoval v raných dobách naší planety. Řada tamních druhů ještě nebyla popsána. Antarktida je zemí nikoho. V roce 1959 ale založilo 12 zemí rezervaci k vědeckému bádání, časem se přidalo 53 dalších zemí. Skupina francouzských vědců a potápěčů cestuje na francouzskou výzkumnou stanici Dumont d´Urville v Adélině zemi. Na skále u stanice sídlí kolonie tučňáků kroužkovaných a na krách populace 7000 tučňáků císařských. Ti jsou symbolem Antarktidy. Tři měsíce po vylíhnutí jsou mláďata krmena rybami, které vyvrhnou jejich matky. Poblíž existuje oblast Polynie, kde voda nezamrzá. Je to místo nezbytné pro lov hnízdících ptáků. Bez něj by tučňáci císařstí svá mláďata neodchovali. Po rybolovu se dospělci musí vracet 10 km k mláďatům. V jednom z minulých roků se Polynie nevytvořila, tučňáci museli urazit mnohem větší vzdálenost a mláďata hynula hladem. Jak se planeta ohřívá, ledovce na své cestě do moře zrychlují a vypouštějí sladkou vodu, která rychle mrzne. Antarktida vypadá jako nedotčený svět, ale v žaludcích zvířat byly i tady nalezeny pesticidy a odpadky lidské činnosti. Po nějaké době se ledy začínají lámat a mláďatům se vytvoří za dva až 3 týdny voděodolné peří. Bouře oslabí ledovou tříšť a moře je blíž kolonii tučňáků. Dospělí jedinci opouštějí svá mláďata a vydávají se na cestu k moři. Hlad donutí mladé tučňáky je po čase následovat. Brzy i z nich budou úspěšní lovci. Zůstanou na moři dlouhých pět let a potom se vrátí na místo svého narození, aby sami zahnízdili. Potápěči chtějí prozkoumat svět pod ledem. Je to úkol, který ještě nikdo nezvládl. Disponují neoprénem tloušťky 12 mm a vyhřívanými obleků, přesto je 45 minut hraniční čas pobytu pod vodou o teplotě minus 1,8 stupňů. První ponory provádějí jen pod povrchem ledu. Devět desetin ledovce je pod vodu. Potápěčům se podaří vůbec první kompletní snímek ponořené ledové kry. Je široká 60 metrů a 30 metrů vysoká. Pod vodou existuje pestrý život a do moře zasahují ledové prsty, stalaktity. Zdejší živočichové připomínají rostliny. Potravu získávají filtrováním mořské vody. Většina druhů jsou endemité díky silnému cirkumpolárnímu proudu, který se otáčí kolem kontinentu. Je to nejmocnější mořský proud na světě. Poslední ponor provedou potápěči u skály, nad kterou balancuje kra. Potápěči sestupují podél skály porostlé chaluhami. Níž se nachází údolí lilijic, mezi nimiž jsou desítky tisíc hřebenatek, které se v Antarktidě dožívají téměř 90 let. Vyskytnou se i obří mořští slimáci. V hloubce 70 metrů žijí různorodí bezobratlí – koráli, sasanky, houby, hvězdice, korýši i pár ryb. Potápěčům se podaří pořídit i první fotografii malé vzácné chobotnice.