Život na hraně

Antarktida, vzdálená od Evropy 15 000 km, je ledovou pouští na jižním okraji naší planety. Pro živé tvory je to extrémně nehostinný habitat, kde vítr dosahuje rychlosti i přes 200 km a panuje až čtyřicetistupňový mráz. Většina živočichů žijících v Antarktidě jsou endemité. Antarktická oblast zvaná Adélina země je pod kontrolou Francie. Na blízkém souostroví Pointe Géologie stojí výzkumná stanice Dumonta d´Urvilla. Začátkem jara, v listopadu, sem na čtyři měsíce přijíždějí vědci a provádějí terénní výzkum. Od října se sem slétá ke hnízdění 100 000 mořských ptáků, kteří za 3 až 4 měsíce musí stihnout celý reprodukční cyklus a po vyvedení mláďat se vrátí na moře. Výjimkou je tučňák císařský, který se rozmnožuje v zimě. Je jediným živočišným druhem na Zemi, který má tak extrémní způsob života. Díky tvaru těla a čtyřvrstvému opeření si udrží tělesnou teplotu. Vědci zjistili, že se tučňáci při větru shlukují do jednolité skupiny a jsou v ní neustále v pohybu. Chladu vystavují jen záda. Uvnitř této formace může teplota vystoupat až k 35 stupňům. Extrémní podmínky zasahují i do hlubin oceánu. Bezobratlí nezmrznou, protože v jejich tělesných tekutinách je stejné množství soli jako ve vodě. Zdejší ledovkovité ryby přežily 30 milionů let a dnes je jich 120 druhů. Páry buřňáků si jsou věrné po celý život a každoročně se vracejí na stejné místo. Rozeznají se podle výborného čichu, stejným způsobem se orientují. Pravděpodobně si vytvářejí orientační pachovou mapu krajiny. Každoročně sem připlouvá kolem 300 tuleňů Weddellových. Tento skvělý potápěč se při orientaci spoléhá na svůj šestý smysl. Je možné, že nějakým způsobem detekuje magnetické pole Země. Tučňák kroužkový zvýší do jednoho měsíce po vylíhnutí svou hmotnost 30 až 40 x. Již po dvou měsících se mládě vydává do moře. K nejdolnějším tvorům na planetě patří však mikroskopické hlístice, rhodoferax a želvušky. Žijí v půdě v tzv. Suchých údolích Antarktidy, v oblasti McMurdo. Je to kamenitá krajina, kde téměř nesněží. Mají schopnost se vysušovat, zbaví se 99 procent vody v těle, aby nezmrzly. V tomto stavu, kdy nežerou, ani se nerozmnožují, vydrží až desítky let. Stačí ale pár kapek vody a ožijí. Dopady globálního oteplování a klimatických změn jsou však už znát. V minulých letech byla u mláďat tučňáků císařských zaznamenána vyšší úmrtnost. Po vzniku velkého ledovce museli za potravou dál do moře a mláďata umírala hlady. V oblasti, kde žijí tučňáci kroužkovaní, pršelo, mláďata promokla a uhynula hladem a podchlazením. Snad se zdejší tvorové adaptují na tyto změny dostatečně rychle.