Návrat do vody

Víme, že savci se v mnoha případech vody nebojí a někteří z nich velmi dobře plavou. Plavat může i slon, jemuž pak chobot slouží jako obří šnorchl. Jsou však savci, kteří si vodní prostředí obzvlášť oblíbili a někteří z nich je už opouštějí jen zřídkakdy ... Ve sladké vodě žije podivný tvor vychuchol z čeledi krtkovitých, s dlouhým rypákem, který také plní roli šnorchlu. V moři se pohybuje jako doma vydra mořská, mající blány mezi prsty, zploštělý ocas a nejhustší srst ze všech živočichů, kterou si ještě pravidelně načechrává tak, že do ní dýchá. Hledá si potravu pod vodou a denně v podobě mušlí spořádá až čtvrtinu své váhy. Její páření probíhá také pod vodou a aby ji proud neodnesl, zahrabává se na noc u břehu do čepelatek. Lachtani jsou životu ve vodě přizpůsobeni ještě lépe. Mají hustou srst a také silnou vrstvu tuku, které je chrání před zimou Mláďata rodí na souši, mateřské mléko má 30 % tuku a po třech týdnech matka mládě zavede k moři, aby se poprvé ponořilo do vody. Tuleni v Antarktidě se už po souši spíš jenom vláčí, jejich končetiny se zcela přizpůsobily životu ve vodě. Matky rodí v bezpečí mezi ledovými krami. Zato v Arktidě ohrožují tuleně suchozemští savci, jako liška polární nebo lední medvěd. Vyhledávanou potravou posledně jmenovaného jsou mláďata tuleně kroužkovaného. Dospělý lední medvěd přitom může zůstat pod vodou až 20 minut a pátrat po potravě. V Arktidě se vyskytuje hned několik druhů tuleňů, například čepcol hřebenatý, který při námluvách a když chce zahnat soka nafukuje zvláštní purpurové blány, které se vynoří z jeho nozder. Tuleň obecný zase při námluvách používá sborový zpěv, což vědci objevili teprve nedávno ... Ve vodě ale našli druhý domov i někteří býložraví savci, jejichž předkové se do tohoto živlu poprvé ponořili před 35 miliony let. Kapustňák žije ve vodě prakticky stále a je to mírný, pomalý tvor přezdívaný také „mořská kráva“. Má podobné obnovující se zuby jako slon, velký ocas a štětinatý horní pysk. V řece Ganze v Indii žije slepý říční delfín, který se v mimořádně kalné vodě musí řídit zvuky, aby lokalizoval kořist. V Georgii a v Karolíně zase místní delfíni vynalezli zvláštní metodu lovu, spočívající v dokonalé týmové práci, při níž zahánějí hejna ryb ke břehu, kde po nich chňapají. Na své si přitom přijdou i kolem poletující mořští ptáci. Plejtvák obrovský, největší živočich žijící na naší planetě, je až 30 metrů dlouhý a váží 100 tun. Jeho plíce pojmou 2 000 litrů vzduchu a srdce bije jen 5 až 6krát za minutu. Předkové velryb poprvé vstoupili do vody před 55 miliony let. Ve vodě spolu komunikují zvuky a navazují tak kontakt až na v zdálenost stovek kilometrů. Obzvlášť tajemné zvuky představují opakující se písně, které vyluzuje keporkak. Jedna může trvat až půl hodiny ... Velryby jižní, žijící v Patagonii, se páří pod vodou. Samci jsou vybaveni velmi pohyblivým penisem dlouhým 3,5 metru. Mají také obří varlata o váze jedné tuny. Mohou se se samicí pářit jeden po druhém, takže otcovství není vždy jasné. Savci, kteří se ponořili do oceánů, tvoří velice zajímavou skupinu živočichů, o níž toho stále ještě hodně nevíme ...