Z generace na generaci

Po krátkém úvodu se vracíme do roku 196, mladý dobrovolník je už 2 roky členem legie. Legionáři žili v malých skupinkách- vždy 8 mužů. Jak vypadal jejich život, dokládají korespondence a nálezy různých předmětů ve Vindolandě. Zmíněny jsou boxerské rukavice, střep, na kterém je viditelné učení se psát, také z kůže vyřezaná hračka- myš. Muži často hráli kostky, společnost jim dělali i mazlíčci- psi, kočky, někdy i opice. Z kasárna ve Vindolandě pokračujeme do města Lugdunum- dnes Lyon, kde byl nalezen další vojenský tábor z let 69 - 197. Bylo tu objeveno mnoho zbraní (téměř 300) a další vojenské vybavení. Je zřejmé, že legionáři měli různorodé vybavení co se oblečení a doplňků týče, standardizovaný byl snad jen štít. Tým archeologů prochází oblast se zařízením- radarem, který nahlíží pod zem. Odhalují starověké pozůstatky cca metr pod zemí, některé stavby jsou výborným orientačním bodem. Co měli legionáři stále na sobě, byl cingulum- opasek na pochvu meče. Nalezeno bylo mnoho předmětů každodenní potřeby, mnoho věcí k dodržování hygieny a péče o tělo. V táborech žily ženy a děti, jasně to dokládají některé předměty jako dětské boty, hračky, ženské boty, hřebeny, vřetena. O lásce a vztazích pak hovoří nálezy šperků s vyznáními. Všechny nálezy ale nejsou idylické. Nalezeno bylo tělo 10leté dívky, která byla zřejmě zavražděna- úderem do hlavy. Pohřbena byla v rohu ubikace, což bylo zakázané. Mohla být mladou otrokyní ze Středozemí a mohla být obětí nějakého konfliktu mezi legionáři. Disciplína byla klíčová, ale docházelo k napětí, konfliktům. Obranný příkop zdobily trofeje protivníků- lebky, nalezena byla i neobvykle velká pažní kost, kterou měl také někdo jako trofej. Nalezené lebky pak hovoří o drsných zraněních z bitev, boje byly brutální. Násilí tedy bylo něčím běžným, v Lyonu byl nalezen popravený legionář, který se zřejmě účastnil bitvy dvou římských armád v roce 197. Posádka z Lyonu byla poražena a město vypleněno. Nepokoje v římských provinciích nebyly neobvyklé, udržení jednoty říše nebylo ničím snadným. Všechny spojovala božstva, rituály. Po 25 letech byla práce legionáře u konce, odešel do výslužby. Několika závěrečnými větami díl končí.