reklama

Tajemství vesmíru II

16. epizoda - Vesmírní rekordmani

14.09.2020 – Vesmír, který je sám o sobě pro člověka neskutečně obrovský, v sobě skrývá vesmírné objekty, které dosahují gigantických rozměrů. Zřejmě největším kosmickým objektem je vesmírná pavučina tvořená temnou hmotou. O temné hmotě... Více
14.09.2020 – Vesmír, který je sám o sobě pro člověka neskutečně obrovský, v sobě skrývá vesmírné objekty, které dosahují gigantických rozměrů. Zřejmě největším kosmickým objektem je vesmírná pavučina tvořená temnou hmotou. O temné hmotě víme, že je pro člověka neviditelná a projevuje se jen prostřednictvím gravitace. Víme také, že vznikla při Velkém třesku. Tam, kde dochází k průsečíkům kosmické temné hmoty, se tvoří klastry galaxií. Můžeme říci, že vesmír obsahuje stovky tisíc superklastrů galaxií. Za největší z těchto superklastrů můžeme považovat Shapleyův superklastr, který je 4 000 krát větší, než je naše Mléčná dráha. Ta sama patří do místní skupiny klastrů, který je součástí superklastru souhvězdí Panny. Superklastry a klastry jsou obklopeny dutinami. Zatím největší známá dutina je Pastýř. V těchto dutinách nejsou téměř žádné galaxie. Vesmír však obsahuje i velmi zhuštěné mraky vesmírného prachu a plynu, které v jejich největších koncentracích vědci označují jako Lyman alpha bloby. Ve své podstatě se vlastně jedná o galaxie v prvních fázích jejich vzniku či zániku. Lyman alpha bloby se podobají obrovským mýdlový bublinám, které se rozpínají díky svému teplu. Největší dosud známý Lyman alpha blob se nachází v souhvězdí Vodnáře a je 3000 krát větší než Mléčná dráha. Dalšími gigantickými objekty ve vesmíru jsou galaxie a u některých galaxií i jejich rádiové laloky. Největší ze známých galaxií je až 60krát větší, než je naše Mléčná dráha. Tyto supergalaxie vznikají pozřením jiných galaxií. Velikost těchto supergalaxií může být zvětšena díky rádiovým lalokům, které některé z těchto galaxií vydávají. Energie těchto laloků je získávána z gigantických černých děr. Černé díry rozlišujeme jako černé díry běžné hmotnosti, ty jsou 5krát až 100krát hmotnější než naše Slunce. A dál rozlišujeme obří černé díry, které mají hmotnost miliónkrát až miliardkrát větší než naše Slunce. Zatím jako největší černou díru považujeme díru, která se nachází v blízkosti nejzářivějšího kvasaru současného vesmíru HS 1946 plus 7368. V Mléčné dráze se nachází zhruba 100 miliard hvězd. Naše Slunce je 300 tisíckrát hmotnější než Země. Jenže Slunce je pouhým trpaslíkem proti některým jiným hvězdám. Nejsilněji zářící hvězdy svítí miliónkrát víc než Slunce. Ty hvězdy, které září nejvíce a nejsilněji označujeme za červené veloobry. Za největší hvězdu je v současnosti považována VY Canis Majoris. Ta se nachází v souhvězdí Velkého psa a je dvoutisíckrát širší než naše Slunce. Jedná se o umírající hvězdu, která zřejmě zanikne v mohutné explozi supernovy. U planet rozlišujeme velké plynné obry a menší kamenné planety. Největší planetou sluneční soustavy je Jupiter. Ale ten je úplným trpaslíkem ve srovnání s největší známou planetou vesmíru. Tou je planeta TrES 4 v souhvězdí Herkula. Je to sice ohromná planeta, ale protože má malou hmotnost, musí být ve skutečnosti velmi nafouknutou planetou. Největším známým asteroidem je Ceres, který má v průměru jeden tisíc kilometrů. Od ostatních asteroidů se liší svým kulatým tvarem. Ten mu vytvořila jeho vlastní gravitace. Největším známým měsícem je Ganymédés, což je Jupiterův měsíc. Největší známou horou ve vesmíru je sopka Olympus Mons na Marsu, která je vysoká 27 kilometrů. Ve výčtu těchto gigantů vesmíru nesmíme zapomenout na Oortův oblak, jenž se nachází v naší sluneční soustavě. Ten je místem, odkud k nám přilétají komety. Jeho velikost je pouze odhadovaná, není však ve skutečnosti známá. Tak, jak vesmír postupně poznáváme, se na seznam největších objektů ve vesmíru mohou dostávat další dosud neobjevené vesmírné objekty. Vesmír je stále neprozkoumaný a určitě skrývá nejedno další tajemství. Méně

reklama