Zlatá éra vědy

Konec 2. Sv. války byl ukázkou toho, jak důležitý je technologický náskok- např. atomová bomba, radar. Studená válka tak byla závodem nejen ve vývoji jaderných bomb, ale obecně ve vývoji technologií a technologickém pokroku. Význam si uvědomovaly obě ideologie- kapitalismus i komunismus. Roku 1950 vznikla v USA národní vědecká nadace, ta byla souzněním vědy a politiky. Řešili zde mimo jiné, jak využít jadernou energii jinak, než k destrukci. To bylo také tématem 1. září 1958 na setkání OSN. V rámci programu Atomy pro mír USA exportovaly přes 25 tun uranu do 30 zemí k pohonu pokusných reaktorů. Od června 1957 využívaly USA jaderné výbuchy k odpalům materiálu, také v SSSR se vesele experimentovalo. Lidé ale nemohli donekonečna věřit, že jaderné výbuchy jsou bezpečné, šířil se radioaktivní spad. USA také řešily, jak po přijetí částečného zákazu zkoušek (5. srpna 1963) kontrolovat, zda jej někdo neporušuje. Využívali seismologii, která se díky tomu značně rozvinula. 1965 byla vybudována síť 525 seismometrů, které byly počítačově propojeny. Rozvoj zažila také meteorologie a vše, co mohlo mít dvojí využití- pro studenou válku i pokrok obecně. Např. satelity mohly buď sledovat počasí, nebo být využity k špionáži. V září 1963 navrhuje Kennedy při zkoumání počasí spolupráci namísto rivality, navrhuje globální síť komunikačních satelitů. Do těchto projektů je pozván také SSSR. Dalším tématem jsou biologické a chemické zbraně a způsoby jejich doručení. Také v tomto zbrojení proběhlo mnoho projektů a experimentů, za války ve Vietnamu byly použity herbicidy, které zdevastovaly krajinu. Připravili tak Vietcong jak o zdroj potravy, tak o úkryt. Toxický déšť však zasáhl i obyvatele. USA čelily kritice a v listopadu 1969 Nixon zakázal útočné chemické zbraně a látky a slíbil zničení biologického arzenálu své země. Na herbicidy se zákaz nevztahoval a USA je použily naposledy roku 1971. 10. dubna 1972 předkládá OSN úmluvu, zakazující vývoj a výrobu smrtících biologických zbraní, postupně podepisuje 183 států včetně USA a SSSR. Úmluva má ale své nedostatky, a tak se USA a SSSR nadále podezřívaly z dalšího tajného vývoje. Studená válka stála USA a SSSR obrovské množství peněz, USA dávaly na obranu až 40% HDP a SSSR ještě více. Většina průmyslu a výzkumu se zaměřila na vývoj armády. Vojenských zakázek byl nespočet, mnohé z nich k ničemu nevedly. Připomenuta je sovětská puška AK47, která se rozšířila po celém světě. Putin údajně zůstal u tohoto názoru, kdy má vše dvojí využití, a že zbrojení se přelije také do civilního sektoru. Současná situace je ale spíše opačná- něco z civilního sektoru se někdy možná využije ve vojenství. Po menším útlumu situace opět zhoustla s druhým obdobím Ronalda Reagana roku 1985. Ten slíbil boj s rozpínajícím se komunismem. S Íránem ale dojednal prodej amerických zbraní výměnou za unesené občany. Také byli zásobeni nikaragujští contras, kteří měli svrhnout socialistickou vládu. SSSR i USA jsou v současnosti největšími dodavateli zbraní pro celý svět. Odkaz studené války je v těchto zemích patrný všude. Krátkým shrnutím díl končí.