Egyptské kněžky

Ženy zaujímaly ve starověkém Egyptě na svou dobu zcela mimořádné postavení. Zejména pak božské manželky Amonovy, po jejichž stopách se dokument vydává. V Thébské nekropoli, v hrobce TT 49 z roku 1320 př.n.l., byly po obtížných restaurátorských pracích odkryty překrásné barevné nástěnné malby zobrazující pestrý život v chrámovém komplexu Karnak z doby 3 000 let př.n.l., který se stal se posvátným místem a ekonomickou mocností. Ačkoli správci Karnaku byli postupně Neferhotep a později šlechtic Pabasa, skutečnou moc měla božská manželka Amonova. Ve Velkém chrámu v Karnaku se kněžky staraly o potřeby boha a staly se významnou světskou a náboženskou autoritou. Božské manželky Amonovy zaujímaly ve starém Egyptě druhé místo hned po faraonovi. To ale některým z nich nestačilo a pokoušely se získat moc absolutní – stát se faraony. Svědčí o tom výzkumy provedené v zádušním chrámu Dér el-Bahrí, objasňující příběh faraonovy dcery Hatšepsut, která si v roce 1482, poté co byla božskou manželkou Amonovou, vzala faraona Tutmose II., čímž se přiblížila k žádoucímu cíli. Po jeho brzké smrti se stala regentkou, syn Tutmos III. byl příliš malý. Začala vládnout Egyptu a když Tutmos III. dospěl a byl schopen ujmout se vlády, začala Hatšepsut na veřejnosti vystupovat jako muž – faraon. Pozvedla nejen hospodářství země, ale na její popud vybudoval architekt Senenmut chrám Dér el-Bahrí. Hatšepsut rovněž pořádala velkolepý egyptský „svátek opilosti“, kterého se zúčastňovali jak muži tak ženy a který končil bakchanáliemi majícími zajistit spojení s božstvem. Svátek se odehrával v Síni opilosti v Mutině chrámu, který nechala Hatšepsut postavit na památku své matky. Tento svátek, ale i další důkazy svědčí o velké sexuální svobodě žen v Egyptě, což se odráží i v poezii, mající nezřídka až pornografický ráz. Velkou úlohu přitom hrála tělesná krása. Mumie Takabuti, dcery karnackého kněze, uložená v muzeu v Ulsteru, má nakadeřené světlehnědé vlasy, ačkoli staří Egypťané se z hygienických důvodů obvykle nechávali oholit a nosili paruky. Vlasy představovaly v Egyptě sexuální symbol. V jedné z menších kaplí v Karnaku najdeme na zdech sexuální výjevy podtrhující plodnost, jejímiž nositeli byli ve starém Egyptě muži. Když Hatšepsut v roce 1458 př.n.l. po dvacetileté vládě zemřela, na trůn nastoupil Tutmos III., který se pokusil vymazat z historie veškeré stopy po matce a zrušil i funkci božské manželky Amonovy. Ta byla opět nastoleno o 200 let později, kdy se jí stala všeobecně milovaná a respektovaná manželka Ramesse II. Nefertari. Dva skalní chrámy v Abú Simbel na jihu země u Násirova jezera, kde najdeme nejen obří sochy Ramesse, ale též jeho manželky, svědčí o vlivu, který tato žena měla na politiku své země. Zasloužila se o ukončení války mezi Egyptem a Chetitskou říší, kterou Egypťané porazili v bitvě u Kadeše roku 1274. Nefertari navázala písemný styk s chetitskou královnou a obě země pak podepsaly mírovou dohodu. Postavení božské manželky Amonovy se později proměnilo v postavení bohyně. V architektonické lokalitě Medínet Habu v chrámu Ramesse III. jsou náhrobní kaple s hieroglyfy; jedna z maleb zobrazuje tři božstva: Hóra, Ísis a božskou manželku Amonovu, která se takto stala bohem. Trvalý dějinný vliv božských manželek Amonových připravil mnohem později cestu i Kleopat